Úvod. 07.

(Biblická dějeprava)

Úvod:

1)
Základní materiál a rozčlenění biblických oddílů podle:
Viktor Hájek: Biblická dějeprava.
a)
Zmíněnou knihu nelze jistě pokládat za supermoderní teologickou záležitost v přístupu a v pohledech. Jedná se však o mimořádně solidní a zdařilou pedagogickou záležitost.
b)
Jde o tradiční pojetí při zpracování biblické látky, které se osvědčilo po desetiletí a staletí.
c)
Moderní a supermoderní přístupy ke zpracování a rozčlenění biblické látky, např. Podle vzniku biblických knih a pod., se pochopitelně může osvědčit a být pomocí pro méně tradičně orientované a zaměřené čtenáře.
2)
Další poznámky k jednotlivým biblickým příběhům jsou převzaty z ústní a písemné tradice současné církve.
3)
Z předchozího je jasné, při nejmenším však patrné, že autor staví na solidních základech. Nic si nevycucal z prstu.
4)
Autor se ovšem domnívá, že snad občas má právo tu a tam použít i své mozkovny ve své myslivně, i když není a nikdy nebyl myslivcem. Těžko by trefil i velká vrata stodoly.
a)
Netroufá si však strefovat se ani do různě rafinovaně a nerafinovaně maskovaných a nemaskovaných aktuálních problémů poletujících v prostoru církve. I střela vedle však o něčem vypovídá. Už např. Jenom tím, že bylo vůbec vystřeleno nebo střeleno.
b)
Výpovědní hodnotu má samozřejmě i to, že je do čeho střílet a do čeho se strefovat.
5)
Lidé v církvi (i pravidelní návštěvníci nedělních bohoslužeb a biblických hodin v týdnu) znají biblickou dějepravu většinou mnohem méně, nežli si faráři obvykle a běžně myslí a nežli se domnívají či by se domnívat rádi chtěli.
a)
V každém případě méně, nežli by si faráři přáli. Postupující krise biblických hodin (snižující se zájem o ně) postupně snižuje hladinu znalostí biblické látky u členů sborů.
b)
Dobré a sugestivní filmy předkládající biblické příběhy nemohou nahradit klasickou podobu seznamování se s biblickou látkou. Aspoň to zatím není patrné, že by se to dařilo.
c)
Předložený a nabídnutý biblicko-dějepravný pohled a přehled není na prvém místě pouhým opakováním biblicko-dějepravné látky. Nejedná se ani o ucelený interpretační pohled pod nějakým zorným úhlem.
d)
Rovněž nepřichází v úvahu komplexní, kompletní a komplementární přístup. Nejde ani o zachycení či vystižení mnohého dialektického napětí.
e)
Oč tedy vlastně jde? Není pochyb, že se čtenář již dovtípil. Nějaká ta občasná mikromeditace nemusí (někdy) škodit.
6)
Bible se nebojí klást člověku otevřeně otázky i velmi nepříjemné a hodně na tělo. Její vykladači by měli samozřejmě jít stejnou cestou. I tehdy, když na některé položené otázky neznají ani sami uspokojivou nebo vůbec nějakou odpověď.
a)
Není důvod se stydět za otevřené a nezodpovězené otázky, když člověk prostě neví, jak odpovědět a co říci.
b)
Stydět by se měl biblický vykladač za to, když zná otázku (má ji na jazyku a v srdci), ale nemá odvahu ji vyslovit nebo položit na papír nebo do počitače.
c)
Řada kazatelů se snaží vyhovět a vyhovovat svým posluchačům a nechce je zneklidňovat či znepokojovat některými otázkami, které poletují kolem církve a v církvi nebo se dokonce klubou ke slovu v nitru kazatele.
d)
Vyhovování očekávání lidí mnohdy uhovuje lidské přirozenosti nebo alespoň lidskému pohodlí. I kazatele.
e)
Je ovšem možno též zaujmout taktiku pštrosa s hlavou v písku nebo mrtvého (a k tomu ještě navíc tvrdě a vytrvale spícího) brouka. Lze se tvářit, jako že žádné aktuální či jinak nepříjemné otázky a problémy vlastně vůbec nejsou. Eventuelně, že kazatel na ně nepřišel. I pro kazatele je občas pohodlnější a výhodnější snést námitku, že mu to někdy nezapaluje, nežli aby se o něm třeba říkalo, že mu to pálí až příliš moc a hlavně ne zcela konformním směrem.
f)
K tomu je třeba pouze už jen dodat, že onen zmíněný pštros strká hlavu do písku kvůli parazitům na hlavě, nikoliv kvůli nějakým nepatřičnostem v hlavě (v mozku) nebo v srdci.
g)
Zbývá už jen poslední, mírně naznačená možnost: Jak se zachovat v případě, když kazatele (vykladače biblického textu) opravdu žádné aktuální otázky nenapadnou. Stručná odpověď: Bez komentáře. Třeba ho něco trkne, až bude číst dál.
7)
Doporučení, jak postupovat, aby se eventuelní čtenář (sám) neodradil hned na začátku. Nejde o návod, ale o nabídku. Možností, jak postupovat, je ovšem a samozřejmě víc. V každém případě mnoho. Každému pochopitelně vyhovuje něco individuálně jiného.
a)
Pročíst si příslušný oddílek v Hájkově Dějepravě.
b)
Přečíst si příslušné oddíly v bibli.
c)
Pomalu pročítat to, co je nadhozeno a nahozeno v příslušné pasáži této publikace.
d)
Samostatně meditovat, doplňovat, třídit nápady, rozčilovat se. Souhlasit a nesouhlasit.
e)
Položit si otázku: Říká to něco také mně?
f)
Není důvod si pokládat (klást) otázku, proč autor zcela klidně a bez uzardění vynechává spoustu teologických a jiných moudrostí, které by osvětlily a dotvořily obraz jednotlivých biblických oddílů. Spousta materiálu je totiž ve spoustě knih, např. V různojazyčných komentářích. A ty moudré a další odborné i jinak poučné knihy různě akcentují pohled na jednotlivé biblické oddíly. Je jasné, že vždy nelze říci: To je lepší a to je horší. Je to prostě jiné. A hlavně aktuální jak pro koho a jak kdy.
g)
Vedle Dějepravy autor ještě zpracoval řadu biblických textů jako možnou pomoc pro přípravu kázání, ovšem též jen v poznámkové podobě. Pokud si zájemce pomůže nahlédnutím tímto směrem, může si rozšířit svůj myšlenkový obzor a akční radius.
h)
Pokud čtenář při pročítání této publikace dojde k závěru, že pro tuto četbu je alespoň mírná znalost bible ku prospěchu, pak se jedná o správné rozpoznání.
8)
Biblický Kazatel ví o tom, že dělání knih nebere konce. Pokud laskavý čtenář dočetl až sem, pak už asi ví, na čem je a na čem být může. Proto se nebojme interpretačně doplnit či spíše aktuálně dotáhnout Kazatele:
a)
Proč se knihy vlastně píší? Zvláště v dobách, když se na tom nevydělává. Resp., když na tom někteří nevydělávají.
b)
Podle jakého klíče se některé knihy čtou a jiné nečtou, resp. Odloží se hned před čtením?
c)
Proč se některé knihy vydávají a nečtou a jiné nevydávají a také nečtou?
9)
Předpokládaní čtenáři. Cílová skupina čtenářů.
a)
Kolegové faráři. Mají příležitost přijmout laskavě (nebo nelaskavě) podněty ke kázáním na 3 roky.
b)
Přemýšliví lajci.
c)
Upřesnění: Přemýšliví, o bibli se zajímající lajci.
d)
Kdokoliv, kdo má chuť, zájem a čas číst. Právem lze předpokládat, že číst umí každý, kdo dočetl až sem.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.