Numeri 13,30.

(Kázání Starý zákon -> 4 Numeri)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Numeri 13,30.
30
Káleb však uklidňoval lid bouřící se proti Mojžíšovi. Říkal: "Vzhůru! Pojďme! Obsadíme tu zemi a jistě se jí zmocníme."

Čtení:

Numeri 13,18-34.
Numeri 13.
1
Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
2
"Pošli muže, aby prozkoumali kenaanskou zemi, kterou dávám Izraelcům. Pošlete po jednom muži z jejich otcovských pokolení, vždy jejich předáka!"
3
Mojžíš je tedy na rozkaz Hospodinův poslal z Páranské pouště. Všichni ti muži byli náčelníci Izraelců.
4
Toto jsou jejich jména: z Rúbenova pokolení Šamúa, syn Zakúrův,
5
Z Šimeónova pokolení Šafat, syn Chóríův,
6
Z Judova pokolení Káleb, syn Jefunův,
7
Z Isahcarova pokolení Jigál, syn Josefův,
8
Z Efrajimova pokolení Hóšea, syn Núnův,
9
Z Benjamínova pokolení Paltí, syn Rafúův,
10
Ze Zabulónova pokolení Gadíel, syn Sódíův,
11
Z Josefova pokolení, z pokolení Manasesova, Gadí, syn Súsíův,
12
Z Danova pokolení Amíel, syn Gemalíův,
13
Z Ašerova pokolení Setúr, syn Míkaelův,
14
Z Neftaléova pokolení Nachbí, syn Vofsíův,
15
Z Gádova pokolení Geúel, syn Makéův.
16
To jsou jména mužů, které poslal Mojžíš prozkoumat zemi. Hóšeu, syna Núnova, nazval Mojžíš Jozue.
17
Mojžíš je poslal prozkoumat kenaanskou zemi a řekl jim: "Jděte vzhůru Negebem, vystupte pak na pohoří
18
A zjistěte, jaká to je země a jaký lid v ní sídlí; zda je silný nebo slabý, zda ho je málo nebo mnoho;
19
A zda je země, v níž sídlí, dobrá nebo zlá, též zda jsou města, v nichž sídlí, otevřená nebo opevněná;
20
Též zda je země úrodná či neúrodná, zda v ní jsou stromy nebo ne. Buďte odvážní a přineste něco z ovoce té země!" Byl totiž čas raných hroznů.
21
Šli tedy a prozkoumali zemi od pouště Sinu až k Rechóbu při cestě do Chamátu.
22
Šli vzhůru Negebem a jeden z nich přišel až do Chebrónu, kde žili Achíman, Šešaj a Talmaj, zplozenci Anákovi; Chebrón byl vystavěn sedm let před egyptským Sóanem.
23
Přišli až k úvalu Eškolu, kde uřízli ratolest s jedním vinným hroznem, dva ji museli nést na sochoru, a několik granátových jablek a fíků.
24
To místo se nazývá Eškolský úval (to je Úval hroznů) podle hroznu, který tam Izraelci odřízli.
25
Po čtyřiceti dnech průzkumu země se vrátili zpět.
26
Přišli konečně k Mojžíšovi a Áronovi a k celé pospolitosti Izraelců na Páranskou poušť do Kádeše, podali jim a celé pospolitosti zprávu a ukázali jim ovoce té země.
27
Ve svém vyprávění mu řekli: "Vstoupili jsme do země, do níž jsi nás poslal. Vskutku oplývá mlékem a medem. A toto je její ovoce.
28
Jenomže lid, který v té zemi sídlí, je mocný a města jsou opevněná a nesmírně veliká. Dokonce jsme tam viděli potomky Anákovy.
29
Na jihu země sídlí Amálek, na pohoří jsou usazeni Chetejci, Jebúsejci a Emorejci, při moři a podél Jordánu Kenaanci."
30
Káleb však uklidňoval lid bouřící se proti Mojžíšovi. Říkal: "Vzhůru! Pojďme! Obsadíme tu zemi a jistě se jí zmocníme."
31
Ale muži, kteří šli spolu s ním, tvrdili: "Nemůžeme vytáhnout proti tomu lidu, vždyť je silnější než my."
32
Pomluvami zhaněli Izraelcům zemi, kterou prozkoumali: "Země, kterou jsme při průzkumu prošli, je země, která požívá své obyvatele, a všechen lid, který jsme v ní spatřili, jsou muži obrovité postavy.
33
Viděli jsme tam zrůdy - Anákovci totiž patří ke zrůdám - a zdálo se nám, že jsme nepatrní jako kobylky, vskutku jsme v jejich očích byli takoví."

Postup 1:

1)
Výborná země.
a)
Nebezpečí.
1.
Zděšení. Naděje se hroutí.
2.
Lid se vystrašil.
3.
Strach má velké oči.
4.
Země požírá své lidi. Paradox. Neracionální představa.
b)
Zvědové podlomili ducha Izraele. Velké provinění.
2)
Izraelci. Ze strachu před smrtí volají smrt.
a)
Pěkně se to zamotalo.
1.
Zoufalství. Beznaděje.
2.
Neuvažuje se rozumně a logicky.
3.
Když hrozí smrt, pak je prý přece jedno, kde člověk umře a kdy.
b)
Přežít, třeba se ukáže světlo na cestě života.
c)
Příklad Joba. Neklesá na mysli ani v nejtěžší situaci svého života.
3)
Bible vidí dobře do nitra člověka.
a)
Čerň hořkého strachu.
1.
Strach zveličuje nebezpečí.
2.
Přístrachy.
3.
Noční můry.
4.
Strašidla.
b)
Hrozné nálady skleslosti.
1.
Život se zdá být zbytečný, marný.
2.
I naše dobrá práce se nám najednou zdá být bezcenná, zbytečná.
3.
Postupuje smutek a deprese. Depresivní stavy.
4)
Izrael nevěděl kudy kam.
a)
My.
1.
Komu vlastně věříme?
2.
Čemu ještě věříme?
3.
Na co vlastně spoléháme?
b)
Položit si prostou otázku: Co v našem případě vyvolává smutek a unavenou ochablost a někdy i depresi při pohledu na církev?
c)
Ještě další otázka, ale více na tělo: Záleží nám ještě na církvi?
1.
Nebo chceme dožívat s ní a snad pořád ještě i v ní?
2.
Nebo už bereme církev jen jako vrak, z něhož se dá brakovat?
5)
Kálef.
a)
Krotil lid bouřící se proti Mojžíšovi.
1.
Viděl totéž, co ostatní zvědové.
2.
Stejná realita.
b)
Jinak posuzuje.
1.
Nefantazíruje.
2.
Racionální, střízlivý pohled víry v Hospodina.
3.
Realista.
4.
Oběma nohama stojí pevně na zemi.
c)
Ostatní: Ušinutí.
d)
Jak vidno, ušinutost (i jinak věřících lidí) může mít různé podoby.
6)
Životní soutěsky.
a)
Nevidíme východisko.
b)
Nový pohled na život, na věci kolem, to je veliký dar.
c)
Život není jen výsledek naší přičinlivosti a zdatnosti.
7)
Svod většiny.
a)
Opakovat jako papoušek.
b)
Třást se strachy jako ostatní.
8)
Spolehnout ve víře na PB. Projevil se svou pomocí již víckrát již dříve.

Postup 2:

1)
Cesta Izraele do Kanánu.
a)
Zkušenosti.
b)
My. Na cestě. Také máme něco za sebou. Ovlivňuje nás to.
c)
Izrael má za sebou výšiny víry, ale i malověru, pochybování a reptání.
d)
My. Radostné zkušenosti, ale i deprimující.
e)
Izrael i my: Nadšení, elán. Ale i ochablost. Malomyslnost.
2)
Izrael na prahu cíle.
a)
My jsme na prahu nového roku.
1.
Chceme do něj vstoupit s elánem.
2.
Ale máme i mnohé rozpaky.
3.
Úzkost. Strachy. Neklid v duši.
b)
Nové je neznámé.
1.
Za námi je známé.
- Sice ne vždy nejlepší, ale už to máme za sebou. Už jsme to nějak zvládli a nějak jsme se s tím vyrovnali.
- Minulost je přehlednější než neznámá budoucnost.
- Umíme si aspoň trochu poradit.
2.
Přehlednost toho, co je vzadu.
3.
Čas ale jde nezadržitelně dál.
3)
Text. Výzva. Povzbuzení.
a)
Ne rozmach siláctví. Ne snaha urvat něco.
b)
Boží zaslíbení, úkol, poslání.
c)
Víra nevede k pasivitě. Ne otupení a otupění. Činorodost člověka. Pozvednout se v nové síle od Hospodina.
d)
Kálef: Podmaňme si zemi. Bůh je s námi. Byl s námi dřív, v minulosti, je s námi a bude s námi i v budoucnosti. Můžeme na to spolehnout.
e)
Nepropadat malomyslnosti v Božích věcech. Nerezignovat.
4)
Vracející se poslové.
a)
Spíše: Zvědové. Špioni. Podávají komplexní informace o Kanánu. Kompletní či komplexní špionáž.
1.
Vychvalují zemi.
2.
Ale mluví i o obtížích. Ne laciný optimismus. Ne chlácholivé mluvení o tom, že vše bude dobré a snadné. Že zas nějak bude.
b)
Život víry není nikdy bez problémů. Ostatně ani běžný život ne.
1.
Neznámá země. Ale Boží příslib. Boží přítomnost.
2.
Nový počátek z víry. Nezajištěnost, ale v ruce Boží.
5)
Víra.
a)
Rizika života.
b)
Naděje. Oč se opřít a opírat.
c)
Nevíme, jak vše dopadne během roku.
1.
Zda se zde zase všichni sejdeme.
2.
Rok je dlouhá doba. 365 dní.
d)
Docela prostě si uvědomit: jsme v Boží ruce.
6)
Izrael se chce vrátit.
a)
My.
1.
Nedívat se jen dozadu.
2.
Bůh nás vede dopředu.
b)
Do nového roku samozřejmě vstoupit musíme. Nic jiného nám totiž nezbývá.
c)
Ale můžeme se moc často ohlížet zpět a posuzovat vše měřítky minulosti, měřítky z dřívějška.
7)
Kálef.
a)
Povzbuzuje.
b)
Viděl totéž, co těch deset ostatních zvědů.
c)
Jinak to hodnotí.
d)
Důvěřuje Bohu.
8)
Přání do nového roku.
a)
Jít s jistotou: PB byl s námi dosud. Slibuje, že nás povede i dál.
b)
Umět se spolehnout na Boží sliby.

Poznámky:

1)
Úsloví.
a)
Smažit se ve vlastní šťávě.
b)
Řezat si pod sebou větev.
2)
Víra v Boha je pevný základ života.
a)
Fundament. Grunt.
b)
Člověk si to zřetelněji uvědomí, když se mu chvěje zem pod nohama nebo když mu pod nohama ujíždí půda.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.