Izaiáš 7,14. Panna bude těhotná a porodí syna. Nazveš jeho jméno Imanuel, tj. S námi Bůh.
14
Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh).
Čtení:
Izaiáš 7,1-16. Matouš 1,18-25.
1
Za dnů Achaza, syna Jótama, syna Uzijášova, krále judského, vytáhl Resín, král aramejský, a s ním Pekach, syn Remaljášův, král izraelský, do války proti Jeruzalému, ale nic proti němu v boji nesvedli.
2
Domu Davidovu bylo oznámeno: "Aram táboří v Efrajimsku." I zachvělo se srdce královo i srdce jeho lidu, jako se chvějí lesní stromy ve větru.
3
Hospodin řekl Izajášovi: "Vyjdi Achazovi naproti ty a tvůj syn Šearjašúb na konec strouhy z Horního rybníka, na silnici k Poli valchářovu.
4
Řekni mu: Zachovej klid a neboj se, neklesej na mysli kvůli těm dvěma čadícím oharkům, že hněvem plane Aramejec Resín a syn Remaljášův.
5
Nedbej, že Aram i Efrajim a syn Remaljášův se dohodli proti tobě na zlé věci:
6
"Vytáhneme proti Judovi, vyděsíme jej a dobudeme jej pro sebe a uděláme v něm králem Tabealova syna."
7
Toto praví Panovník Hospodin: "Nedojde k tomu a nestane se to.
8
Hlavou Aramu je Damašek a hlavou Damašku Resín. Do šedesáti pěti let ztroskotá Efrajim, takže nebude lidem;
9
Hlavou Efrajimu je Samaří a hlavou Samaří syn Remaljášův. Nebudete-li stálí ve víře, neobstojíte!"
10
Hospodin promluvil znovu k Achazovi:
11
"Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, buď dole z hlubin nebo nahoře z výšin."
12
Achaz odpověděl: "Nechci žádat a nebudu pokoušet Hospodina."
13
I řekl Izajáš: "Slyšte, dome Davidův! Což je vám málo zkoušet trpělivost lidí, že chcete zkoušet i trpělivost mého Boha?
14
Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh).
15
Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré.
16
Ještě než bude chlapec umět zavrhnout zlé a volit dobré, bude chlapec umět zavrhnout zlé a volit dobré, bude opuštěna země, z jejíchž obou králů máš hrůzu.
Osnova:
1)
Zvěst vánoc: Immanuel: Bůh je s námi.
2)
Náhrady vánoc. Proti osamocenosti.
a)
Partner. Muž. Žena. Manželství.
b)
Pes. Kočka. Zvíře. Kde chybí člověk.
c)
3) Mrtvá věc. Většinou peníze.
3)
Bůh je se všemi lidmi. Platí to i pro nevěřící. Ukázat jim cestu k vánocům. Bez Imanuele zbude z vánoc jen přirozená náboženskost.
4)
S námi. Společenství církve. Zapojenost do církve. Sám se člověk ve víře neudrží jako sólo věřící.
5)
Věřit znamená spolehnout, že Bůh s námi opravdu je.
Verze 1. Postup:
1)
Kdo jsme přišli na bohoslužby. Asi víme, co jsou vánoce. Proto jsme přišli. Prosba: Mějte se mnou trpělivost, když budu hovořit o vánocích.
2)
Bůh nepřichází viditelně. Kdo ho zastupuje? Anděl. Duch svatý.
3)
Josef a Marie. Obyčejní lidičkové. Uvěřili. PB se vmísil do jejich života. Narodí se jim boží syn.
4)
Ježíš. Vysvoboditel.
5)
Imanuel: S námi Bůh.
6)
Vánoce ve jménech a v porodu. Vše ostatní kolem je pohanský folklor. Kšeft. Tržnost.
7)
Immanuel. Hebrejsky. S námi Bůh.
a)
My jsme nevolali Boha, aby byl s námi. Nechtěli jsme Boha. Naopak se chceme obejít bez Boha.
b)
Boží zájem o nás. Přišel v JK. Kříž. Lidé ho odsoudili. Smetiště života a dějin. Odstrčit ho, vystrčit.
c)
Bůh chtěl přijít, aby nám pomohl. Přišel pro všechny lidi, i pro nevěřící. Pozvání k uvěření. Přijmout. Svoboda. Lze i odmítnout.
8)
Zvěst vánoc: Bůh je se mnou. S námi.
9)
Mentalita člověka.
a)
Nemít na Boha čas. Odstrčit, odstrkovat Boha až na pozdější dobu.
b)
Spokojíme se s nějakým přirozeným náboženstvím.
c)
Bůh ale chce být s námi, ale my ne s ním.
d)
Vánoce bez Boha zůstanou jen jakousi nějakou přirozenou náboženskostí.
e)
My: Nejdřív si chceme užít něčeho tzv.Lepšího. Pak teprve snad zbude čas na Boha.
1.
Ale kdoví, jestli. Bůh přijde snad na přetřes až na konec, jestli nám zbude čas.
2.
Hledáme si pro život lepšího partnera. Obchodní partner pro život. Muž. Žena. Ušlechtilá věc.
f)
Nechceme být sami.
1.
Proti smrti a nepohodě života hledáme nějakého partnera. Ochrana, pomoc, oblažení dobrým. Kult manželství. Zastínit lásku Boží. Stačíme si sami, bez Boha. Mladí se mají rádi, radost pohledět. Jako staří se mají pořád rádi.
2.
Ale stačí si sami bez Boha. Nikoho nepotřebují.
10)
Div vánoc nelze ničím nahradit. Ani tím nejlepším z tohoto světa. Ani Dobrým manželstvím. Bůh chce být s námi v časnosti i na věčnosti.
11)
Náhrada vánoc:
a)
Lidský partner. Pěkný. Muž. Žena.
b)
Pes. Kočka. Zvíře. Člověk si ho zvolí sám.
Zařadit.
12)
Zvíře. Nebýt sám. Proti samotě. Procházka. Pes ale také čeká protislužby od svého pána. Nekalá konkurence vánoc. Přehlídky psů. Královny krásy, i kočky. Víc než mnohý člověk. Nejeden pes se má lépe než mnohé děti.
a)
Křečovitá touha osamoceného člověka: Nebýt sám. Mít u sebe někoho živého.
1.
Pokleslejší forma od prvního: Když není člověk, tak aspoň zvíře.
2.
Náhrada vánoc.
b)
Bůh s námi. Chce být s námi. Je s námi. Ale jak se to projevuje konkrétně, když se jedná o osamoceného člověka, kterému se nepodařilo zapadnout ani do církve, do sboru?
c)
Nepovyšovat se. Nikoho se nechceme dotknout. Kdo nemá člověka, chce mít u sebe aspoň živé zvíře. Když ani církev mnohdy nepomohla v lidském kontaktu, tak ať mlčí a drží hubu.
13)
Mrtvé věci.
a)
Nejvíc peníze.
1.
Peníze a já se mnou. Nikoli: s námi bůh.
2.
Dostatečná ochrana. Záštita pro zítřek, pro stáří.
3.
Rizika: Zloději. Tuneláři. Inflace. Devalvace.
4.
Bez peněz je člověk v kuči a žere suchý chleba. Kdoví jestli aspoň ten.
b)
Vánoce: Bůh sděluje, že chce být s námi, po všechny dny až do skonání světa.
14)
K lidství patří i to, co jsme si nevybrali, co je na nás vloženo: Nemoc, utrpení, tragedie. Přichází to nevoláno,nezváno. Patří to k našemu člověčenství. Ohrožuje to život. Uvádí to do osamocenosti.
15)
Vánoce. Bůh je s námi v každé situaci života.
a)
Vánoce jsou lékem proti osamocenosti. Kde ale tento lék nepůsobí, dokonce třeba ani v církvi ne, tam se projeví nepříjemná zesílená kontraindikace. Vedlejší účinky nezabrání církevního vánočního léku jsou velmi drsné a deprimující.
b)
Pes ve městě. Do značné míry je to nenormální vztah. Venkov: přirozenější přístup ke psu, který má výběh. Normální vztah.
c)
Bůh je s námi: pomáhá nám nést tíži nezvaného.
16)
Představit si spojenectví: Já a Bůh. Je to výhodné pro nás. Silný partner. Podíl na Boží moci a bohatství.
a)
Posluchači o vánocích. Hrstka z obyvatel zeměkoule.
b)
Chtějí věřit, že pomoc od Boha je i pro ně.
c)
Sůl. Je jí málo, ale mnoho osolí.
d)
Pomoc jiným: najít cestu k vánocům. Posvítit druhým na cestu.
17)
Vánoce. Ne soukromá záležitost. Společenství církve. Sbor.
a)
Zkušenost: Když člověk ztratí kontakt se svým vlastním sborem, pak obyčejně většinou ne svou vlastní vinou. Ztěží se pak člověk udrží ve víře, že PB je s námi.
b)
Osamocení. Na člověka dolehne hřích. Tím hříchem je právě to osamění. Tento hřích si ovšem nemusel člověk zavinit sám. Jsou mnohé hříchy, které na nás doléhají, které jsme nezpůsobili přímo my, ale které zavinili jiní.
c)
Shromáždění sboru, církve. Bůh je s námi. Setkání s Bohem v člověku. Milosrdný bližní. Bůh je s námi od narození po hrob. Sbor: Ujištění a záruka, že člověk nezůstane osamocen.
d)
Věřit, že Bůh je s námi. Nepochybujme o tom.
e)
Kéž by to v církvi bylo vždy tak ideální, jak to my faráři rádi často bezmyšlenkovitě svým posluchačům předkládáme. Jak to namlouváme jim i sobě.
Izaiáš 7,14: Proto ván dá znamení sám panovník: Hle, dívka počne a porodí syna. Dá mu jméno Imanuel, to jest: S námi Bůh.
1)
Judský král Achas. Ohrožení.
a)
Rezin, aramejský kkrál, ohrožuje.
b)
Pekach, severní Izrael, ohrožuje.
c)
Oba králové udělali pakt proti Asyrii. Násilím k tomu chtěli přinutit i Achase.
2)
Achas. Strach z Asyrie.
a)
Izaiáš: Ujišťuje: Bůh ochrání Achase. Pokud na něj Achas opět začne spoléhat.
b)
Achas. Potomek Davida. Víc ale spoléhal na Asyrii než na Boží ochranu a moc. Zásadní nevěrnost Izraele se projevila u Achase. Král je symbolem nevěry celého lidu.
3)
Nabídka Izaiáše králi: Může si vyžádat zvláštní a mimořádné znamení od Hospodina. Podle své libosti. Z výšin, z hlubin. Znamení mělo krále upevnit ve víře a naději.
a)
Achas pohrdlivě odmítl. Údajně nechtěl pokoušet PB. Fakticky odmítl nabídku Hospodinovu na pomoc. Spoléhal raději na Asyrii.
b)
Syrie a Severní Izrael jsou blíže Asyrii. Nemilé sousedství. Přímé ohrožení. Pochopitelně hledali spojence.
1.
Achas je v zádech obou království, dál od Asyrie. Asyřané měli zájem na spojenci v zádech sousedů, na které se chystali.
2.
Pro Achase to byl dobrý politický odhad. Až na to, že se Asyřanům nedalo věřit, že by se ve svém výboji chtěli zastavit kvůli jeho hnědým očím.
3.
Po zničení Sýrie a Severního Izraele se Asyřané už blíží. Trest pro Achase, že raději nepomohl svým sousedům proti věrolomným Asyřanům. Zdánlivě dobrý politický odhad se ukázal jako klamný. Podstata: nechtěl spoléhat na Hospodina.
c)
Izaiáš: ¨Vůl zná hospodáře svého a osel jesle pánů svých. Ale Izrael je nechápavý.
4)
Text. Znamení od Hospodina. Panna počne. Výhled k Mesiáši. Končí lidské možnosti. Bůh sám pomůže. Dokonalé znamení boží lásky.
a)
My. Vidět znamení od Boha. Nenápadná.
b)
Achas o nenápadné znamení od Boha nestál. Nestál ani o znamení nápadné. Achas teď už ustupuje do pozadí.
c)
Spása a záchrana přijde odjinud.
5)
Imanuel. S námi Bůh. Boží přítomnost. JK. Slovo se stalo tělem. Vtělené SB. Bůh mezi námi.
6)
Čtení. Matouš. Znamení Jonáše proroka. Jiné znamení Mesiáše nedáno, jen smrt. Je zbytečné se schánět po jiném znamení. Jiné opory nejsou.
a)
Achas měl nabídku na větší znamení. Nevyužil toho.
b)
Pohanští Ninivetští nedostali od Jonáše žádné znamení, uvěřili kázanému slovu. Věřili, že to říká Hospodin. PB také Jonášovi na začátku žádné znamení nedal, jen ho vybídl.
7)
Sborové shromáždění. Chtěli bychom vidět viditelné výsledky. Hledání masivních znamení.
a)
Společenství letničních a charizmatiků se vykazují a vyznačují masivními znameními, i když jich s postupem času též ubývá.
1.
Resp. Mluví o tom, že mají znamení a my ne. Kritizují nás. Že u nás nejsou mocné činy, zvláště ne uzdravování, mluvení jazyky a pod. Mají řeči o zázracích, i když skutek utek.
2.
Když slábne víra, roste senzacechtivost. Hlásí se potřeba upevnit slabou víru.
3.
Achas měl také slabou víru, proto mu Izaiáš dal nabídku znamení.
4.
Dnes: u mnohých se projevuje touha po fantastických událostech.
b)
Skutečné znamení:
1.
Skutky lásky.
2.
Náprava hříchů. Nový život.
3.
Věrnost církvi, sboru.
4.
Smíření nepřátel a rozvaděných lidí.
5.
Odpuštění. Provinilý je přijat.
6.
Z cizích lidí vznikne společenství.
7.
Člověk se obrátí k Bohu a uvěří.
8.
Hladový je nasycen. Najde se milosrdný bližní.
9.
Slepý prohlédne k pravdě.
10.
Zbloudilý je nalezen.
11.
Beznaděj se mění v radost.
c)
Někomu je to málo. Zárodky nového věku. Začátek Boží dokonalé vlády. Rozpoznávat to mezi sebou.
8)
My. Bylo nám dáno znamení. Golgota. Imanuel, JK. Blízko nás teď i po smrti. Za smrtí. Nebudete-li stálí ve víře, neobstojíte.
Poznámky:
1)
Imanuel. Bůh s námi. Aktuální slovo v dnešní době.
a)
Jako prožírající hubka prorůstá ve společnosti:
1.
Osamocenost lidí.
2.
Lhostejnost vůči druhým.
b)
Obé jde ruku v ruce. Propojenost. Vzájemná podmíněnost. Do značné míry je to způsobeno i vnějšími okolnostmi, v nichž člověk žije. Nastartovaná pravidla života. Tržnost. Boj o život, o místo na slunci.
1.
Člověk se chce prosadit, uchytit, udržet.
2.
Reakce na zkušenosti.
- Prožitek lhostejnosti a nezájmu o člověka, eventuelně i nepomoci. Obráží a odráží se to na člověku. Když lidé jednají s člověkem určitým způsobem, člověk pak jedná s lidmi obdobně. - Bez ohledu na to, že se v obou případech může jednat (a většinou i jedná) o různé lidi. Zážitek, prožitek necitelnosti či necitlivosti se projeví ve vztahu k druhým. K jiným, než u kterých se s těmito projevy setkal.
2)
Prorok Izaiáš povzbuzuje bezbožného krále Achasa. Vposledu jde o judský lid. Achas jako král za něj nese odpovědnost. Izaiášovi jde o lidi, kterým vládne ten bezbožník Achas.
3)
Achas vidí dopředu. Jenže Izaiáš vidí ještě dál: i za roh.
a)
Achas je spojencem Asyřanů. V daném okamžiku je to zdánlivě diplomaticky moudré. Jenže Achas napomohl Asyřanům zničit jejich přirozené nepřátele, kteří mohli později pomoci Judským proti Asyřanům za Ezechiáše. Král Senacherib oblehl Jeruzalem.
b)
Srovnej: Izaiáš 11,1-10.
4)
Dívka bude těhotná.
a)
Nejde o pannu jako takovou.
b)
Dítě. Jiskérka naděje. To se ještě načekáme, nežli z dítěte vyroste muž.
c)
JK, dítě v Betlémě.
5)
Otázka znamení.
a)
Nemáme dráždit PB vyžadováním a dožadováním se znamení.
b)
Jenže, zde PB znamení Achasovi nabízí. Když PB něco řekne, máme poslechnout.
c)
Achas se možná navenek tváří zbožně: Nechce znamení. Jenže on nechce poslechnout PB.
d)
Když král nechce požádat o znamení, PB sám přesto znamení chce dát. Navzdory. Jaksi se sám vnucuje. Nezapomeňme: V pozadí jde přece o judský lid.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.