Izaiáš 57,14-21.

(Kázání Starý zákon -> 23 Izaiáš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Advent. Sociální aspekty.

Text:

Izaiáš 57,14-21.
13
Až budeš křičet, ať si tě tvá sbírka bohů vysvobodí! Všechny je odnese vítr, odvane je vánek. Ale ten, kdo se utíká ke mně, dostane do dědictví zemi, do vlastnictví moji svatou horu."
14
"Řekne: "Navršte, navršte násep, vyrovnejte cestu, odstraňte mému lidu překážky z cesty!"
15
Toto praví Vznešený a Vyvýšený, jehož přebývání je věčné, jehož jméno je Svatý: "Přebývám ve vyvýšennosti a svatosti, ale i s tím, jenž je zdeptaný a poníženého ducha, abych oživil ducha ponížených, abych oživil srdce zdeptaných.
16
Nechci vést spory navěky, nebudu trvale rozlícen, jinak by přede mnou každý duch zemdlel; vždyť vše, co dýchá, jsem učinil sám.
17
Rozlítil jsem se, když se lid provinil chamtivostí, bil jsem jej, skryl jsem se v rozlícení, že se odvrátil a šel cestou svého srdce.
18
Viděl jsem jeho cesty; vyléčím jej však a povedu, vrátím potěšení jemu a těm, kdo s ním truchlíš.
19
Spatřím ovoce rtů. Pokoj, pokoj dalekým i blízkým, praví Hospodin. Vyléčím jej.
20
Svévolní budou jak vzedmuté moře, které se nemůže uklidnit, jehož vody vyvrhují špínu a kal.
21
Nemají pokoj svévolníci," praví můj Bůh.

Čtení:

Izaiáš 57,13-21.
Matouš 13,24-30.

Osnova:

0)
Úvod.
a)
Izaiáš 1: Do kapitoly 39. Před zajetím. Varování. Soudy.
b)
Izaiáš 2: 40-55. Zajetí. Jako když utne se soudy. Boží odpuštění. Naděje. Možnost nového začátku.
c)
Izaiáš 3: 56-66. Po návratu. Nový začátek. Staré hříchy se vrací. Varování.
1)
Dobrá předsevzetí Izraele.
a)
My: Narozeniny, nový rok, zářez v životě.
b)
Nové povzbuzování při každé VP.
c)
PB povzbuzuje Izraele.
2)
Co může Izrael udělat.
a)
Připravit cestu.
b)
Odstranit překážky a zátarasy, které navršil. Aby mohl přijít Hospodin a aby mohl pomocipomoci.
c)
Jan Křtitel. Připravit cestu Pánu.
3)
Překážky:
a)
Modly. Cizí bohové. Odvane je vítr. Ironie, nejsou nic, když přijde do tuhého.
b)
Lakomství. Vztah k lidem. Sobectví. Pomoc lidem. Šetřit na PB.
c)
Svévole.
4)
Klad.
a)
Svatost. Prozářit život něčím čistým.
b)
Zdraví. Celkově. Tělo i duše. Oblast hříchu.
c)
Potěšení. Otrávenost životem. Únava. Prosvětlit život potěšením.
d)
Pokoj. Vnitřní vyrovnanost.

Varianta 1:

1)
Podstata adventu. Důraz na to, že Bůh přichází. Zvěst NZ. Ale už zvěst SZ. Text: advent v Izaiáši. Aktivní Bůh. Zájem o tento svět.
2)
Izaiáš 56. Začíná třetí Izaiáš. Po návratu. Nový začátek. Staré hříchy. Soud. Varování. Vzpomínky, na co otcové doplatili. Hodnocení minulosti.
3)
Text. Bůh přichází. Co se má s námi stát. Co od nás Bůh očekává.
a)
Verš 13. Varování před modlami. Riziko modlářství bylo v Izraeli tehdy veliké. Babylon se pochopitelně podepsal.
b)
Verš 14. Jestli berete vážně, že Bůh přichází, vyrovnejte, spravte cesty. Cesta k Bohu, k lidem navzájem. Zahrazené cesty k Bohu i k sobě, k druhým. Znemožňujeme Bohu přístup k nám. Bůh se totiž nevnucuje.
c)
Mocný Bůh.
1.
On za nás nebude dělat to, co žádá od nás, abychom vykonali.
2.
Jan Křtitel, výzva: Připravte cestu pánu. Dokonce na poušti. Opakuje dřívější slova Izaiáše. Izaiáš: odstranit překážky.
3.
Každý může Bohu nastrčit něco jiného. Aby k nám nemohl. Zátarasy. Chtěně i nechtěně. Třeba ani mnohdy nevíme, jaké zátarasy stavíme Bohu, aby k nám nemohl.
4)
Lakomství.
a)
Vážná překážka tehdy. Těžké definovat. Zkrytá hranice. Lakomství a šetrnost. Spořivost. Člověk myslí na zadní kolečka. Pohyblivá hranice. Záleží na situaci a vnitřním postoji.
b)
Shoda mezi lidmi. Jsou určité znaky, které vystihují lakomství. Pomocné znaky. Aspoň u sebe to můžeme rozeznat. Obecně známé znaky. Když člověk šetří nezřízeně. Úzkostlivost o budoucnost. Přitom člověk má dost, je zajištěn.
c)
Jinak je to u člověka v nedostatku, v bídě a nouzi, kdy člověk nemá a musí obracet každou korunku. Jinak je to u toho, který je zabezpečen třeba víc než je běžný průměr.
d)
Šetření na úkor druhého člověka. Postihuje to bližního, rodinu. Dědictví. Dravost na věci. Lačnost.
e)
Znak lakomství: Ošidit druhého. Napálit. Připravit ho o něco. Dravost v životě. Bezohlednost. Urvat, co se dá. Hrubě nebo tzv. V rukavičkách, podle zdánlivě společenských pravidel.
f)
Souvislost lakomství se sobectvím a necitlivostí vůči problémům druhého.
1.
Zdůvodnění pro sebe: já to potřebuji víc než ten druhý.
2.
Člověk šetří na pomoci druhému. Otázka hranice pomoci druhému. Ušetřit čas, zájem a energii, to může pochopitelně znamenat ušetřené peníze.
g)
Neošidíme nejbližší pro vzdálené.
h)
Lhostejnost. Sbírky pro rozmanité humanitární účely. Akce. Přílišná opatrnost, aby druzí nedostali moc nebo aby to neužili nesprávně podle našeho názoru.
1.
Některé zkušenosti a informace o tom, jak to s nasbíranými penězi dopadlo, vedou k oprávněné opatrnosti a obezřetnosti.
2.
Pak se ale nemá mluvit o lakomství ne-dárců, ale o lakomství a zlodějině (nebo o šikovném režijním využívání) u těch, kdo disponují nasbíranými penězi.
i)
Lídé šetřiví a šetřící na sboru a na církvi.
1.
Mají dost na vše možné a jiné. Sboru ale dají raději méně.
2.
Pokukují, aby lidé méně mající více podporovali církev, ze které pak oni (více mající) mohli více brát, eventuelně aby mohli církev více využívat.
j)
Lakomství je překážka, aby ke člověku přišel JK se svou laskavostí a láskou.
k)
Nešetrnost JK. Všem rozdává svou lásku. Nabízí a dává. Rozhazovačně.
l)
Marnotratná žena. Pár dní před smrtí JK mu pomazala nohy mastí za 300 denárů. Učedníci počítají. Jidáš za pár dní za desetinu této sumy (30 stříbrňáků) zradil JK. Prodal ho za cenu otroka.
m)
Sebeomluvy lakomců: Já mám proto, že šetřím. Jako by ti druzí všecko prožrali a rozfrncali. Já jsem pilný a pracovitý. Jako by ti druzí byli jen lenoši.
n)
Advent: Otevřené srdce a otevřená ruka. Odklizení překážky lakomství. Připravit cestu, aby k nám PJK mohl přijít. Když čekáme hosty, tak také odstraníme různé překážky a zátarasy.
5)
Svévole. Verš 17. Izrael se odvrátil a odešel cestou svého srdce.
a)
Pohyblivá hranice.
b)
Zdravá soběstačnost je něco jiného.
c)
Svévole. Sobecké zaměření života. Soustředěnost na sebe. Prosadit věci podle sebe.
d)
Jemná hranice. Zdravé samostatné jednání a má vůle. Odpovědné jednání. Neústupné zaměření se jen na sebe. Neochota opravit své názory. Zbytečně setrvávat v hněvu. Opak u JK: Ne má, ale tvá vůle se staň.
e)
Člověk není třtina větrem se klátící, ale neměl by být ani palice, paličák. Uplatnit sebe.
f)
Změna člověka. Opravit své názory. Otče náš: Buď vůle tvá.
6)
Kladné v textu. Přijmout hodnoty, které přináší Bůh. Pro ně uvolnit srdce a život. Znaky plného života.
a)
Svatost.
1.
Ne svatouškovství. Ne nedosažitelná dokonalost.
2.
Svatost života. Čistota. Blahoslavenství.
3.
Vánoce do našeho života. Kousek světla vánoc má být vneseno do našeho života. Nejen tradice, zvyky, přípravy.
4.
Pošpiněnost lidského života. Pokaženost.
5.
Něco zářivého má proniknout do života.
6.
Otázka praxe života je velmi složitá.
b)
Zdraví. Verš 18. Nemoc hříchem. Nezdravé situace, v nichž žijeme. Nezdravé reakce. Nezdravé emoce. Čemu člověk propadá. Normální zdraví. Nesvatouškovství. Ne zesvětáčtění vánoc. Duševní zdraví. Svěžest ducha.
c)
Potěšení. Náš smutek. Únava. Otrávenost lidí. Nezájem o nic.
d)
Pokoj. Verš 19. Ne uzavření se od lidí, kteří nám jsou nepříjemní.
1.
Ne pokoj rovnající se lhostejnosti.
2.
Svět bude pořád pronikat i do naší církve a do naší domácnosti.
3.
Pokoj jako vědomí, že stojíme na cestě, která neklame. Cesta SB, cesta pravdy. Křesťanství není omyl. Evangelium není přežitek. Evangelium není odtažité od praktického života. Ne neklid v duši. Jistota života.
4.
Opak pokoje: Nejistota. Nepokoj. Zmítání se ve vnitřním zmatku i s projevy navenek. Nervozita. Zmítáme se jako bouřící se mořská vlna. Vlny vyhazují na břeh špínu. Špinavé prostředí kolem lidí. Je zakalen a zkalen vztah ke druhým.
7)
Zbavovat se překážek. Otevřenost pro kladné hodnoty. Vidět, jaký by měl život být.
8)
Verš 14. Bude řečeno. Vyrovnejte, vyrovnejte. Spravte cestu. Odkliďte překážky. Cesty lidu mého.

Varianta 2:

1)
Pokoj. Boží nabídka. Cíl. Dar. Pokoj není záležitost nečinnosti či netečnosti. Pokoj je prostor k dobrému: Klid. Práce. Radosti a starosti života. Pokojný život. Ne prázdný. Naplňován dobrými událostmi. Jak na to? Rady proroka.
2)
Příprava.
a)
Cesta. Aby mohl přijít Hospodin. Navršit násep. Pohodlná, přímá cesta. Vyrovnat cestu. Odstranit překážky.
b)
Jak se to dělá? Lze o tom krásně kázat. Dobře se o tom i poslouchá.
c)
Konkrétní překážky na cestě pokoje. Někdo je postavil. My je ovšem též často stavíme.
3)
Prorok. Dál nemluví o lidech, ale o Hospodinu.
a)
Hospodin uvádí na cestu pokoje. Jméno Boží. Svaté. Nezačíná se lidskými povinnostmi. Častěji v bibli. Ne, co člověk musí a nesmí. Člověk ustupuje do pozadí.
b)
Řeč o Hospodinu. Hospodin sám sebe zjevuje, představuje, předává.
4)
Vnímáme slova o Boží vznešenosti.
a)
Plně tomu nerozumíme. Neznáme. Nejsme znalci a majitelé Boží vznešenosti.
b)
Známe napodobeniny vznešenosti u lidí. Naoko vypadat vznešeně. Na čas, na chvíli. Člověk, to zní hrdě.
c)
Člověk se může tvářit vznešeně. Bůh vznešený je. Není v našich silách to postřehnout, natož zkoumat.
5)
Přebývání Hospodina.
a)
Vyvýšenost. Svatost.
b)
Zdeptaný. Ponížený. Sražený.
1.
Bůh chce oživit lidské srdce, srdce zdeptaných lidí. Bůh se nevyhýbá lidem poníženým. Člověk nemůže dosáhnout Boží vyvýšenosti.
2.
Bůh se sklání k těm, kdo nemají přednosti, jsou pozadu, unavení, v beznadějné situaci. Zapomínaní. Nepočítá se s nimi.
6)
Boží svatost je nenarušena a neumenšena.
a)
Přijímá nesvaté, ponížené, zdeptané, sražené, nic neznamenající. Srovnej: Hostina chudých.
1.
Nezaviněně upaddli do neštěstí.
2.
Nesou důsledky vlastního provinění.
3.
Izrael. Vlastní vina. Sobectví. Vedlo se jim dobře. Nevyužili toho k milosrdnenství pro druhé. Chamtivost.
4.
Zajetí. Úpadek. Tíseň. Výsledek chamtivosti: Ne hojnost a spokojenost. Mnozí žili pohodlně a spokojeně a neměli ani soucit s chudými, natož aby jim pomohli. Útisk chudých. Spokojenost jen pro sebe.
7)
Bábel. Už se to stává minulostí.
a)
Nastává nový čas. Nové možnosti. Nové okolnosti. Nová pokušení. Staré hříchy se vracejí. Chybí nové smýšlení. Stejné zvyklosti, představy, očekávání. Jako kdysi.
b)
Lidské nitro se mění pomaleji a nesnadněji, než je člověk ochoten si přiznat. Hospodin vítězí nad naší bezmocí i zde. Ale dává mu to zabrat, je to fuška i pro něho.
8)
Návrat. K Hospodinu. K sobě. K základům víry a života.
9)
Nalézt směr k pokoji. Je to nemožné bez respektu vůči Boží svatosti. Hospodin nás získává slovem pravdy. Ovoce. Růst.
10)
Ovoce. Růst. Zvěstování proroků. Je tvořen člověk s úctou k boží pravdě.
11)
Opak: svévolník. Bez Boží vůle. Jen svá vlastní vůle. Komenský: samosvojnost. Dojem, sebeklam: Člověk je silnější než pravda.
12)
Pravda neumí používat intriky, špínu, samopaly.
a)
Mnozí se znamenitě poučili v používání něčeho z toho.
b)
Praxe v nízkém a špinavém ziskuchtivém pohodlí. Byť poněkud smradlavá obživa.
c)
Svoboda pro ty, kdo se naučili krást a vydírat. Dělat veksláky a pasáky. Tunelovat. Kšeftovat se zdravým druhých a s lidskými životy v jakémkoli množství. Živit se na úkor druhých.
d)
Tzv. Podnikavost přikryje množství hříchů a bezcharakternosti. Nemusí se jednat o přínos lidských hodnot.
13)
Rozbouřené moře může vyvrhnout jen špínu, kal a sliz.
14)
Izaiášova slova. Blízké naší době. Srozumitelné. Doba: Dosáhnout pokoje bez úcty a respektu. Zda je to možné? Respekt vůči pravdě. Boží svatost.
15)
Laskavost Hospodina. Vážné varování. Je v pozadí cítit boží zájem, aby se Izrael poučil ze své min.

Varianta 3. Verš 15. Čtení: Izaiáš 58. Půst. Celkem 14 veršů.

0)
Advent.
a)
Bohatství zvěsti. Různost, rozmanitost důrazů.
b)
Ztvárnění. Hudba. Symbolika.
c)
Nerozplývat se jen ve vysokých sférách.
d)
Prožít obsah adventu.
1)
Bůh je blízko.
a)
Člověk prožívá ponížení. Nejen tažení vzhůru.
b)
Izaiáš prožívá svatost boží vznešenosti. Nedotknutelnost. Čistota. Izaiáš 6. Povolání proroka. Nesvatost člověka. Očištění. Odpuštění.
c)
Je dobře, když aspoň někdy prožijeme chvíli malosti před Bohem. Jinak si rádi myslíme o sobě příliš mnoho. Rádi se raději srovnáváme s lidmi tzv. Horšími.
d)
Pocit promarněného života. Večer. Zamyšlení: Co jsem dnes udělal užitečného. Modlitba. Před Boží tváří. Co vše jsem zameškal. Omyly. Nevšímavost vůči lidem. Nedokonalost.
e)
Lukáš 5. Povolání Petra. Pane, odejdi, jsem člověk hříšný. Neklid v duši. Vyvolává to advent. Vyburcování ze zabydlenosti.
f)
Píseň 161 ve starém zpěvníku: Svět jsem prošel v jeho kráse.
g)
Píseň: Pamatuj, člověče, proč tě PB stvořil. Utrácíš léta. Nelepšíš svého života. Krátký věk. Milovník zlého.
h)
Advent: Vzít na sebe ponížení.
2)
Zkroušenost. Smutek.
a)
Co by vše mělo být a co není.
1.
Básníci: Stesk po krásném. Nostalgie.
2.
Rozpomínání se.
b)
Píseň: Rosu dejte, ó nebesa. Hudba. Touha. Náprava věcí lidských. Jen ze zkroušeného srdce vychází touha po nových věcech, po něčem lepším.
c)
Sevřenost. Co má být na světě. Co není. Oprávněná touha dělá člověka člověkem. Neupadnout do netečnosti, do lhostejnosti.
d)
Ne cynismus. Citlivost.
e)
Vánoce jsou středem.
1.
Před vánocemi: čištění domů. Čistit srdce.
2.
Blahodárná zkroušenost. Vyvolává touhu.
3)
Kladné. Zaslíbení. Bůh přebývá se zkroušeným srdcem. člověčenství naše ráčil vzíti na se.
4)
Obživuji ducha, srdce ponížených.
a)
Cesta JK.
b)
ˇČtení: Izaiáš 58. Izrael prožíval zkroušenost. Půst. Předepsáno. Vnější forma, výraz. Tak se to mělo dělat. Hluboký smysl i vnější formy. Aby to bylo vidět.
c)
Zkrušenost. Člověk je smutný. Malá chuť k jídlu a vůbec do života. Vnější forma má navodit chmurnou náladu. Když člověk nejí, je zkrušen.
d)
Izaiáš. Toto není řešení. Instituce. Prázdný zvyk. Co je cíl zvyku. Proč se tento zvyk uchytil, zavedl. Postupně došlo k vyvětrání. Nastalo zkostnatění.
5)
Zkroušenost. Je třeba něco dělat. Dostat se ze stísněnosti zkrušení. Boží blízkost.
6)
Pravý půst.
a)
Rozvázat svazky bezbožnosti. Pomoci lidem. Náprava života. Pouhé truchlení nestačí. Nepomůže užírání se. Náprava života. Něco dělat pro druhé.
b)
Cesta ze zkroušenosti. Jít ke druhým. Člověk nesmí zalézt do své ulity. Nezavrtat se do sebe. Když člověk zůstane sám, zkrušenost a stísněnost roste.
c)
Pomoc pro člověka. Najít si příležitost pomoci druhým.
7)
JK na sebe vzal poníženost a zkroušenost.
a)
Osvobození a řešení problémů: Nezůstat trčet v sobě. Cesta k druhým lidem. Vystoupit ze začarovaného kruhu. Vidět osamělé, opuštěné, potřebné. Obživující duch. Srdce. Svlažená zahrada.
b)
Hospodin obživuje ducha, srdce. Pramen vody.
c)
Advent. Obraz lidského života.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.