Malachiáš 1,2.

(Kázání Starý zákon -> 39 Malachiáš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Pro souvislost: Malachiáš 1,1-5.
Post.

Text:

Malachiáš 1,1-5.
1
Výnos. Slovo Hospodinovo o Izraeli skrze Malachiáše.
2
"Zamiloval jsem si vás, praví Hospodin. Vy však se ptáte: »Kde je důkaz, že nás miluješ?« Což nebyl Ezau Jákobův bratr? Je výrok Hospodinův. Jákoba jsem si zamiloval,
3
Ezaua však nenávidím. Proto jsem obrátil v poušť jeho hory, jeho dědictví v step pro šakaly."
4
Říká-li Edóm: "Jsme zničeni, avšak na troskách budeme znovu stavět", praví Hospodin zástupů toto: "Jen ať si stavějí, já budu bořit." I nazvou je územím zvůle, lidem, na který Hospodin navěky zanevřel hněvu.
5
Na vlastní oči to spatříte a řeknete sami: "Hospodin je veliký i za pomezím Izraele."

Čtení:

Abdiáš.
Job 30,15-26.
Jan 14,18-21.
Matouš 22,1-14. Pozvaní na svatbu.

Postup 1:

1)
Zlo ve světě. Osvětim. 4 miliony Židů. Celkem zahynulo (bylo vyhlazeno) za 2. Světové války 6 milionů Židů. Nemoci. Rakovina. Války. Hlad. Azylanti. Násilí v různé podobě. Absurdní zlo. Láme se víra mnohých tváři v tvář zlu.
2)
Job. Věčné otázky.
a)
Bůh to na tebe dopustil.
b)
Bůh tě trestá. Jsi hříšník. Zatvrzelý. Ani to nepřizná.
c)
Pofiderní potěšovatelé. Přátelé. Čert vem takové těšitele. Job. Sevření srdce. Zápas víry. Vůbec zápas o přežití.
d)
01. Takové otázky už dnes nikoho v církvi nezajímají. Pryč s lidmi s těžkostmi.
3)
Zoufalé poznání a rozpoznání lidí: Když přijde utrpení, člověk zůstane zoufale sám.
a)
Bůh nemůže pomoci. Nebo nechce? Nebo Bůh pomáhá jenom někomu?
b)
Job. Všelidské otázky v každé době. Opuštěnost člověka.
4)
Job. Odevzdanost ve víře.
a)
Čemu? Žena opustila svého muže v tísni života. Neunesla to.
b)
Jenže na tuto ženu bylo naloženo mnohonásobně víc nežli na jiné ženy.
c)
Nakonec to všecko (včetně smrti dětí a služebníků a zbídačení Joba) má v pozadí Boží režiji. Aspoň podle Jobovy knihy.
5)
Otázka: bůh sice (snad) existuje, ale přenechává nás na pospas osudu. Nestará se o člověka.
6)
Co nám obvykle pak zůstává?
a)
Jen lidská láska.
1.
Snad několik málo lidí.
2.
Úzký kruh lidí, manželka, přátelé.
3.
Jen trocha lásky.
b)
Existenciální otázky.
c)
Opuštěnost. Marně se hledá lék na opuštěnost.
7)
Lidská láska selhala. Žena opustila Joba. V nejtěžší chvíli svého života zůstal Job sám.
a)
Manželka nevydržela nápor těžkostí života.
b)
Má právo na své soukromé štěstí jako každý jiný člověk.
c)
Řeší se otázka, o co se má opřít Job.
1.
Ale o co se má opřít jeho žena? Všimnout si ji.
2.
Teologové ji většinou lehce odmítají a odsuzují lehkým mávnutím ruky nebo hlasu. Znovu zřetelně zmiňme: Na Jobovu ženu toho bylo naloženo mnohem více nežli na přemnoho lidí.
8)
Joel. Hospodin je Bohem.
a)
Desatero. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh. Spolehnout se na to.
b)
Jenže to zní stále moc obecně a odtažitě.
1.
Zvláště když kolem člověka nezůstanou ani spolubratří ve víře.
2.
Kniha Rut. Betlém. V době sucha spolubratří nepomohli Elimelechovi v tísni jeho života. Naopak využili jeho tísně a pomohli sobě. Odkoupili od něho jeho pole a zbavili ho (i jeho rodinu) možnosti další obživy.
- Elimelech s rodinou pak odešel do pohanského Moabu, kde zemřel on a jeho dva synové.
- Mnozí teologové odsuzují elimelecha za to, že málo důvěřoval PB a že odešel k pohanům, kde čekal pomoc.
9)
Hospodin: Miluji vás. Záleží mi na vás. Nejsem od tebe odvrácen.
10)
Snadněji se tomu věří, když se člověku dobře daří.
a)
Když je člověk na výsluní života. To se to pak ochotně a dobře říká. Nemusí se potom o tom tolik ani přemýšlet.
b)
Žalmista pak radostně vyznává Boží péči a ochranu.
11)
Jsou i smutné žalmy. Zápas o pochopení Boží lásky a přízně.
12)
Text. Vy říkáte: V čem nás miluje?
a)
Jak to poznáme? Když je člověk v tísni.
1.
Otázky i ve věřícím srdci.
2.
V každém z nás je kus Joba. I jeho otázky jsou v nás.
b)
Moderní člověk.
1.
Kvalt a nápory života. Často je moderní člověk sám a osamocen. Cítí se být opuštěn.
2.
Žel, nejedná se jen o pocit opuštěnosti. Jde až příliš často o realitu opuštěnosti.
13)
Izrael v babylonském zajetí.
a)
Pocity opuštěnosti. Vykořeněnost. Pocity, ale i reálný fakt. Konkrétní skutečnost v dané chvíli.
b)
Opora: Já jsem tě povolal. Platí to i do našich životních úzkostí.
c)
Jen slova a slova? Co taková slova dají Jobovi a Jobově ženě?
14)
Text. Miluji vás.
a)
Nejen ve dnech radostných.
b)
Stále však zůstává již položená dotírající dotěrná otázka: Jak to poznáme?
c)
Ku podivu, tato otázka je ostře, vyostřeně položena v poslední knize SZ. Odpověď je za hranicemi SZ. Směr: NZ.
d)
SZ. Boží vedení. Po všem Božím vedení se končí základní otázkou.
15)
Jan 3,16. Bůh miloval svět. Oběť JK na kříži.
a)
Izaiáš 53. Nemoci naše na sebe vzal.
b)
Odpuštění hříchů. Existenciální oblast. Výhled do KB. Síla k životu. Nejsme sami.
c)
Jaksi příliš individuální, pokud nebude člověk reálně cítit, že za touto silou od Boha jsou i reální a konkrétní milující, pomáhající, solidární a sloužící spolu¨bratří ochotní pomoci.
16)
Stále a pořád zůstává otázka: Jak.
a)
I po NZ.
1.
Mnohdy a často. Navíc mnohými.
2.
Laciné povrchní řeči. Mnohé říkáme, aniž jsme to prožili a zažili. Víra bez osobního prožitku. Fakticky se jen něco opakuje, co je třeba správné, ale co není prožito a zažito.
b)
Opakujeme objektivní pravdu, sice správnou. Fráze. Někdy jen zbožné žvanění. Hodně často i přezbožné žvásty a nekonečné pindy. Navíc ještě velmi zbožné nic neříkající nebo velmi málo říkající zbožně se tvářící a vypadající floskule.
c)
Nepřemýšlíme. Nemyslíme. My faráři se až příliš často domníváme, že lidem pod kazatelnou stačí a postačí velké biblické pravdy ve zbožném hávu povrchnosti a vnější hladké líbivosti.
17)
Bůh nás miluje. Přímo. Věrohodné svědectví Boží lásky.
a)
Jasná řeč. Otevřenost. Pravé slovo v pravý čas.
b)
Skutky. Praxe života. Realita církve. Konkrétnost. Nevěrohodná církev ovšem může zpochybňovat Boží lásku.
18)
Pomoc JK.
a)
Je s námi v našem utrpení.
b)
Lotr na kříži. Slovo naděje i v poslední chvíli života. Představit si na chvíli své umírání, své možnosti a naděje.
19)
Když (pokud) si ještě církev tyto (takové) nepříjemné otázky uvědomuje a klade, je to dobře.
a)
Není na tom ještě tak špatně.
b)
Až si církev tyto otázky už klást nebude, bude to s ní hodně zlé.
c)
Ještě zůstává povědomí odpovědnosti za trpící. Aspoň nějaké to povědomí.
d)
Církev jako zmenšující se spolek.
1.
Přestanou se klást otázky vedoucí k nepříjemným a pracným odpovědem.
2.
Trpící se pak odsunou jako předměty sociální péče do rukou či do chřtánu příslušných institucí, které z toho podnikatelsky profitují.
Zařadit.
20)
Církev nestačí pomoci sobě.
a)
Natož jiným.
b)
Ani svým přečasto nepomůže. Obráti se leckdy zády k těm, kdo ji celý život drželi a podporovali.
c)
Krize církve je mnohem hlubší, než se na první pohled zdá.
1.
Není to krize SB jako takového (nebo krize v důsledku působení SB), ale je to krize společenství církve.
2.
Upřesnění: Jedná se o krizi církve v důsledku neposlušnosti SB.
3.
Zmírněno: V důsledku nebraní SB vážně.
d)
Argument Malachiáše.
1.
Vyvolení církve.
2.
Ne Ezau.
3.
Vyvolení bez zásluh. PB se prostě tak rozhodl.
4.
Izrael nebyl lidsky vzato a viděno lepší než Edomci, potomci Ezaua.

Postup 2:

1)
Malachiáš. Poslední kniha SZ.
a)
Poměrně málo známý prorok.
b)
Základní prvek zvěsti. Prorok není věštec. Ne kněžna Libuše.
c)
Dojem: Sám prorok je spíš zmaten. Neví, co se stane. Co bude.
d)
Vysvětlitelný účel proroctví.
1.
Komerční využití.
2.
Falešní proroci.
3.
Chápeme snahu účelového využití kde čeho v materielní oblasti.
e)
Prorok nemá věštit, co bude.
1.
Cena akcií.
2.
Věštby na požádání.
2)
Proroci nevěští, ale zvěstují a hlásají SB.
a)
Prorok je posel. Co mu Hospodin uložil ke sdělení.
b)
Malachiáš znamená: Můj posel.
c)
Jan Křtitel: posel před JK.
3)
Věštba na poptávku.
a)
Lze dobře prodat.
b)
Proč by lidé dnes měli potřebovat proroctví?
4)
SB začíná dřív než se začne projevovat naše ptaní.
a)
Nejdříve PB hledá nás. My odpovídáme.
b)
SB není natolik přitažlivé pro přirozenou náboženskost člověka, že by se k němu člověk obrátil jen tak sám ze své iniciativy.
c)
SB vyvíjí iniciativu vůči nám. My na ně reagujeme, podle svého, podle své situace.
d)
Většina lidí je odmítá. Leckdy ještě dřív než se s ním pořádně seznámí.
e)
Boží nabídka je prvotnější než lidská poptávka.
1.
Bůh nám vychází vstříc.
2.
Vstupuje nám do cesty.
f)
Totalita. Církev měla uspokojovat náboženské potřeby věřících. Pokud tyto potřeby dočasně ještě mají.
g)
Po VLR. Rozjely se různé náboženské společnosti. Přicházely se svými nabídkami. Leckdy pod pláštíkem SB. Ale nepominutelnou složkou těchto nabídek byly decentně přikládané složenky, což pochopitelně snižuje věrohodnost a důvěryhodnost.
1.
V jiné podobě zase jde o uspokojování náboženských potřeb lidí.
2.
Jenže na rozdíl od totality nejde o jejich dožívání, nýbrž naopak o jejich vyvolávání.
3.
Vposledu jde o prachobyčejnou komerční záležitost, tedy o tu poštovní peněžní poukázku.
5)
Úkol Malachiáše: Oznámit Boží sdělení: Zamiloval jsem si vás.
a)
Nejde o nějaké neurčité pocity.
b)
PB záleží na nás jednotlivě. Uprostřed všeho stvoření.
c)
Výsada pro Izraele.
6)
Odpověď lidí. Není vstřícná. Kde je důkaz tvé lásky? My chceme: udělej vždycky to, ¨co si právě my přejeme. Chceme Boha, který vykonává naše přání a požadavky.
7)
Text.
a)
Lidé nedostanou odpověď, jak by si zasloužili.
b)
Bůh s nimi mluví dál, jak si to nezaslouží.
1.
Boží trpělivost. Mírnost.
2.
Podívejte se kolem sebe. Příklady.
3.
Edom. Příklad lidí schopných, silných. Lze beznadějně zabřednout do viny a bezmoci. Jak končí silní. Všelijak. Ne vždy pompézně.
4.
Izraelci nejsou lepší než okolní národové. Nemají lepší kvality. Nezasloužené boží vyvolení. Nezasloužená boží láska. Bůhh se k tomu prostě rozhodl. Vybral si prostě je z možných dalších a jiných variant.
8)
Edom. Hroutí se silná říše.
a)
Jákobův bratr Ezau. Jeho potomci jsou Edomci, podle druhého Ezauova jména. Velmi blízké příbuzenství dvou národů žijících v těsné (bezprostřední) blízkosti. Jenže mezi sousedy to může velmi často velmi jiskřit.
b)
Edom. Schopnosti. Přednosti. Síla. Pracovitost. Aktivita. Nadšení. Hradby pevností. Hroutí se to. Trosky. Poušť.
1.
Rozdíl mezi Edomem a Izraelem. Historický, teologický a ideologický pohled.
2.
Hospodin si vybral Izraele a miluje ho, pomáhá mu. Ochrana Izraele. Boží vedení.
3.
Izrael měl tedy lepší předpoklady uplatnit se a vydržet uprostřed prakticky stejných historických okolností. Edom byl tedy, po lidsku viděno, hendikepován. Izrael za to tedy nemohl, že nakonec dopadl lépe než Edom. Edom nemohl za to, že nakonec zanikl a nic po něm nezbylo.
c)
Možný i jiný, dialektičtější, komplementárnější pohled.
1.
Izrael se držel Hospodina, i když mnohdy a často odpadal. Dal si nakonec říci. Levitská složka (část) obyvatelstva udržela víru v Hospodina a pronesla ji v Izraeli po staletí a tisíciletí.
2.
Kdysi lstivý Jákob, praotec Izraele, dělal větší hříchy a psí kusy než Ezau. Ale pak se to nějak obrátilo.
3.
Ezau vyklidil pole a umožnil Jákobovi další pobyt v Kanánu. Tím, že Ezau ustoupil a zachoval se velmi bratrsky, poškodil sebe a své potomky a zvýhodnil Jákoba a jeho potomky.
9)
Závěr SZ. Malachiáš. Závěr, konec SZ.
a)
Otevřená, nezodpovězená základní otázka. Mnoho nezodpovězených otázek. Skoro jako na začátku bible.
b)
Ale: Otevřená cesta do NZ.
c)
NZ. Otevřená cesta za hranice Izraele. JK. Miluje nás. Golgota. Čin Boží lásky.
10)
Naše odpověď na Boží hlas.
a)
Vyslovit se musíme sami. Nikdo to za nás neudělá.
b)
My. Uhýbáme s odpovědí. Vyhýbáme se. Pokrčit rameny a jít si dál po svém a za svým. Ohlížet se po ostatních. Jiné cesty.
1.
Povyšovat se poukazem na chyby jiných. Můžeme v tomto směru mít stokrát pravdu, přesto se však mýlíme ve vztahu k PB.
2.
My nejsme lepší.
PB se nás nebude ptát na chyby našich bližních, ale na naše hříchy.
c)
SB se trpělivě a stále znovu stále obrací právě na nás. Boží otázka: Co jsme udělali my. SB je ukazatel směru. Světlo na cestě. Nabídka společenství s Bohem a spoluvěřícími.
d)
I my se můžeme stát důkazem: Hospodin si nás zamiloval. Odpovíme PB. Milovat Boha. Přijmout jeho lásku.

Poznámky:

1)
Utrpení. Job.
a)
Ve světě.
b)
Kolem nás.
c)
Při nás.
2)
Lidé kolem joba.
a)
Přátelé. Věřící lidé.
1.
Pokud mlčí, jsou velkou pomocí. Výraz solidarity. Přišli za Jobem na smetiště. Nestyděli se za něj.
2.
Když otevřeli ústa, nastala hrůza. Boží trest na Joba. Hříšník. Tají to. Nebo o tom ani neví.
b)
Žena. Ztratila víru v Boha. Zlořeč Bohu a spáchej sebevraždu.
c)
Lidé kolem.
1.
Služebníci. Umřeli. Přišli o život v důsledku zákulisní režije na nebi, která se týkala Joba a osvědčení jeho víry.
2.
Nezúčastnění kolem. Cizí.
3.
Přátelé, kteří se stáhli.
3)
Rámec knihy Job. Bůh chce satanovi ukázat, že Job vydrží ve víře. Kvůli tomu nastala tragedie Jobovi rodiny. Umřely děti. Zabiti služebníci. Žena se zhroutila. Kvůli nebeské zápletce nahoře.
4)
Co Joba drží. Víra v Boha. Byť mne i zabil, proč bych v něho nedoufal.
5)
Žena Joba. Bouří se proti opoře v Bohu.Co ale nabízí, co jí pak zůstává?
a)
Zlořeč Bohu. Zbav se této opory. Proklej Boha.
b)
Umři. Sebevražda.
c)
Zbude nanejvýš lidská láska. Ale právě ta u Jobovy ženy selhala.
6)
Lidské možnosti v poslední chvíli.
a)
Držet za ruku až do konce. Mimo jiné i psychické uklidnění pro budoucnost.
b)
Dobré slovo.
c)
Maximální možná péče.
d)
Přijít vůbec na návštěvu.
e)
Pomoc nejbližším nemocného.
7)
Pomoc psychologů.
a)
Sklenice, půlsklenice vody. Je dobré se tomu učit. Radovat (těšit) se z toho, že zbývá ještě ta polovina. Netrápit se tím, že už polovina vody je pryč.
b)
Psychologický klam, odvedení pozornosti.
c)
Nevyřeší to základní problémy v pozadí. Ale jistá pomoc to je.
d)
Fakt konce však zůstává. Sklenice vody bude dopita nebo bude jinak vyprázdněna.
8)
Jiná rada psychologů. Najít si nějakou činnost. Práce. Zábava. Aktivita. Hobby. Koníček.
a)
Dobrá rada, velká pomoc.
b)
Řešení situace člověka, nikoli problému.
c)
Fakt, realita, konkrétnost nemoci, postižení nebo smrti zůstává.
d)
Jinak řečeno: Dát si klapky na oči a mozkové závity. Příliš se nekoukat kolem sebe a nadměrně nepřemýšlet. Nechtít vidět moc do hloubky.
e)
V žádném případě si však nedat klapky na srdce, aby člověk necítil. Ani na ruce, aby člověk nepomáhal.
9)
Víra v Boha, v JK.
a)
Jan 3,16. Bůh miloval svět. Dal svého syna.
b)
V čem je Boží láska.
1.
JK se něčeho kvůli nám vzdal. Oběť na kříži.
2.
Udělat pro druhého něco.
3.
Bůh se k nám neobrátil zády.
10)
Úvod. Otázka (na Boha): Proč jsi mne opustil.
a)
Žalm 22.
b)
JK na kříži.
c)
Člověk zbožný a věřící celý život. Nakonec přijde rakovina. Třeba v nevysokém věku.
11)
Žalmy:
a)
Štěstí zbožného. Boží požehnání. Slunné dny. Boží vedení. Požehnání: bohatý, zdravý.
b)
Nářky. Výkřiky. Otázky. Pochybnosti. Zbožnému se daří zle. Bezbožník se má dobře a je zdravý.
12)
Aktivita. Práce. Zisk z toho. Pokud k tomu ale člověk má podmínky a příležitost.
13)
Psychologické a teologické triky.
a)
Problém nevyřešen.
b)
Utrpení zůstává.
c)
Řeší se jen, jak zvládat situaci.
14)
Mnohé dobré rady psychologů a teologů platí jen pro lehčí nemoci a menší utrpení.
a)
Půlsklenice vody.
b)
Jenže i ta se vyprázdní.
15)
Víra Joba.
a)
Neklesá na mysli. Jedinečná pomoc v dané chvíli, když jinde není naděje a šance.
b)
Civilní vyjádření přínosu víry.
16)
Pomoc psychologů:
a)
Sklenice vody. Půlsklenice.
b)
Nestavět si náhrobky nad neuskutečněnými plány a ideály.
1.
Nenaříkat nad tím.
2.
Nevracet se k tomu.
3.
Neplakat na pravém hrobečku.
4.
Zesíleněji: Neplakat na nepravém hrobečku.
c)
Pláč. Vyplakat se. Uvolnění nitra. Netlumit pláč. Nestydět se za slzy. Pokud by to přesahovalo lidsky únosnou míru, doktoři poskytnou uklidňující léky.
d)
Mít druhého člověka. I ochota naslouchat je v mnohé životní chvíli a situaci nesmírná pomoc k nezaplacení. Úleva. Vynaříkat se. Doslova i v přeneseném slova smyslu.
17)
Izrael. Lidé, na kterých PB na věky záleží.
18)
Doporučení farářům. Pokud je možno se osmělit a nabídnout farářům dobré rady či podněty.
a)
Zakázat číst proroka Malachiáše myslícím a přemýšlivým lidem.
b)
Evangelíci mají averzi k tomu, co je označováno jako Index libri prohibitorum. Proto nemusí k některým knihám přidávat: Nihil obstat.
c)
Pokud by faráři nechtěli klesnout k zákazům četby některé biblické knihy či některých biblických knih, měli by více přemýšlet a domýšlet. A hlavně by se neměli zdráhat dobré výsledky své myslitelské činnosti sdělovat lidem v církvi. Ale i mimo ni.
d)
Faráři by neměli lidem tajit ani některé vážné otázky, které lidem občas vyvstanou v mysli.
1.
Neměli by tyto otázky zatracovat nebo přecházet mlčením a netečností či tvářením se, že se jedná o něco nepřístojného.
2.
Nepřístojností je právě naopak takové tajení zdánlivých nepřístojností.
e)
Pro některé faráře může být zajímavé, že SZ vpodstatě končí Jobovskými otázkami a Jobovskou problematikou.
1.
Zde si ovšem šikovný a erudovaný teolog odpomůže a vypomůže odkazem a poukazem na to, že naše řazení sz-ních knih je jiné nežli např. V židovském SZ.
2.
Nepominutelným faktem ovšem zůstává, že prorok Malachiáš je posledním sz-ním prorokem zapracovaným do bible. Žil kolem roku 480 ante.
3.
Na této skutečnosti nic nemění fakt, že některé sz-ní knihy byly sepsány kolem roku 300 ante. Redakční uzávěrka Danielova proroctví se uskutečnila až ve 2. Století ante.
19)
Otázky, které jistě rád, ochotně a obstojně vysvětlí každý farář.
a)
Proč vlastně Hospodin nenávidí Ezaua a jeho potomky? Dokonce s časovým určením: Na věky?
b)
Jestliže JK na golgotském kříži umřel za všechny lidi, došlo ke změně výroku Hospodinova ohledně Ezaua?
c)
Prorok Malachiáš sleduje pochopitelný záměr: Povzbudit Izraelské v těžké situaci. Proto používá argumentů vhodných pro danou chvíli. Jenže v odstupu času to pak může dělat značné obtíže a problémy, zvláště když se to dostalo do bible.
d)
Při vší lásce k bibli je třeba vidět i lidskou stránku bible.
1.
Bible je sice prioritně náboženskou knihou, ale obsahuje též mnohé z nenáboženských oblastí.
2.
Včetně kulturologie, národní ideologie a pod.
e)
Běžný čtenář celkem ochotně a s porozuměním přijme informaci o tom, že mnohé se týká dobové okamžité situace a konkrétního záměru proroka v daném okamžiku.
1.
Velmi těžko však stráví a zkousne informaci o tom, že to říká sám Hospodin.
2.
Prorok vystupuje s ambicí, že tlumočí výrok Hospodina. Tím velmi ztěžuje situaci dnešního (pozdějšího) čtenáře.
3.
Pokud by prorok sdělil: Toto a toto jsem pochopil jako Boží vůli v této chvíli a situaci, pak by to bylo mnoha lidem stravitelnější a bližší.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.