1
Královská 17,17-24.
17
Po těchto událostech onemocněl syn té ženy, paní domu. V nemoci se mu přitížilo, ba již přestal dýchat.
18
Tu řekla Elijášovi: "Co ti bylo do mých věcí, muži Boží? Přišel jsi ke mně, abys mi připomněl mou nepravost a mému synu přivodil smrt?"
19
On jí řekl: "Dej mi svého syna!" Vzal jí ho z klína, vynesl jej do svého pokojíka na střeše, kde bydlel, a položil ho na své lože.
20
Pak volal k Hospodinu: "Hospodine, můj Bože, cožpak i té vdově, u které jsem hostem, způsobíš zlo a přivodíš jejímu synu smrt?"
21
Třikrát se nad dítětem sklonil a volal k Hospodinu: "Hospodine, můj Bože, ať se prosím vrátí do tohoto dítěte život!"
22
Hospodin Elijášův hlas vyslyšel, do dítěte se navrátil život a ožilo.
23
Elijáš dítě vzal, snesl je z pokojíka na střeše do domu, dal je jeho matce a řekl: "Pohleď, tvůj syn je živ."
24
Žena Elijášovi odpověděla: "Nyní jsem poznala, že jsi muž Boží a že slovo Hospodinovo v tvých ústech je pravdivé."
Lukáš 7,11-17.
1)
Zármutek. Žena:
a)
Nevyčítá nic Hospodinu.
b)
Výčitka Eliášovi. Proč přišel. Upozornil Hospodina na její viny.
c)
Žena nedoufá. Nikoho o nic neprosí.
d)
Nemluví o zázraku. Služba Hospodinu.
2)
Eliáš nerezignuje.
a)
Spoléhá na Hospodina.
b)
Revoltuje proti Bohu.
3)
Výsledek Eliášovy modlitby: Uzdravení chlapce.
4)
Po zázračném uzdravení syna (nebo vzkříšení) dítěte žena teprve (či znova) uvěřila v Hospodina. Resp. Poznala, uvědomila si, došlo jí definitivně, že Eliáš je muž Boží.
5)
JK: Blahoslavení, kteří neviděli, ale uvěřili.
a)
Nevěřící učedník Tomáš uvěřil v Ježíšovo vzkříšení, aniž si sáhl na rány JK, jak původně požadoval. Stačilo mu, že ty rány jen viděl.
b)
Totéž viděli předtím i ostatní učedníci, kteří uvěřili.
c)
Tomáš tedy uvěřil na základě téhož, podle čeho (na základě čeho) uvěřili i ostatní učedníci.
d)
Důvod označení: Nevěřící Tomáš. Tomáš nepřišel první neděli mezi ostatní učedníky, poněvadž nevěřil, že JK opravdu vstal z mrtvých. Tomáš se mezi učedníky dostavil až další neděli.