Izaiáš 35 2.

(Kázání Starý zákon -> 23 Izaiáš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

19) Fakta.

a)
Nejen, co je bezprostředně před námi.
1.
I to, co Bůh zaslíbil.
2.
Vykoupení. Ze všeho, co nás tíží a bolí. Nemoc, stáří, smrt, nedostatek.
b)
Úhyb od konkrétnosti.
1.
Farář si vždycky najde způsob, jak uhnout ostří biblické konkrétnosti.
2.
Uhnutí do obecně platných a správných hluboce dogmatických formulačních floskulí nelze jistě žádnému faráři vyčítat.
3.
Co na to však poví PB na posledním soudu?
4.
Jenže. Je to jen zaslíbení.
a)
Jako by naše víra byla odsunuta do naděje.
b)
Mnozí řeknou: Do nedohledna.
c)
Naděje ještě nesplněná.
21)
Izaiáš. Konkrétní myšlení. V konkrétní situaci.
a)
Naděje návratu Izraele ze zajetí.
b)
Potěšení. Povzbuzení. Počítejte s tím.
c)
Cítíme však: To povzbuzování a potěšování je jaksi přehnané, nadnesené.
22)
Historická skutečnost návratu Izraele.
a)
Jen slabý odvar silného vína mocných slibů. Slepý vidí, hluchý slyší, kulhavý poskočí jako jelen, měmý zpívá.
b)
Vrací se jen chatrná hrstka lidu. Mají své mrzáky jako kdysi.
c)
Slepí neviděli, hluší neslyšeli. Poušť má kvést.
d)
Jen tvrdá práce zůstala. Zpustlá pole. Poušť na jejich polích.
e)
Při návratu ze zajetí se proroctví nesplnilo.
23)
Překvapení. Co vidíme. Boží lid se přesto nevzdal své prorocké písně. Nevzdal se své vize. Ačkoli se nesplnila.
a)
Izrael nezapomněl na Izaiáše a na jeho slova.
b)
Ne nějaké těšínské jablíčko.
c)
Stále je upínána naděje vpřed. Dokonce očekávání ještě větších Božích činů.
24)
Epištola Židům: Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme. Podstata víry: Pevně počítat s tím, co nevidíme.
a)
Domyslet známou, zdánlivě samozřejmou věc.
b)
Příklad z oblastinevidících.
1.
Zavázat si oči. Někdo mi řekne: Můžeš jít. Spolehnout, že mne dobře naviguje, že tam není překážka. Spousta zkušeností: Nevyšlo to. Malá odchylka: boule. Minimálně minimální boule.
- Je zbytečné uvažovat, zda je to moje vina.
- Kdybych viděl, neměl bych bouli.
- Informace navigátorů jsou různé. Vidící si často neuvědomuje, nač má vlastně upozornit. Co vůbec nemusí jmenovat. Ale je důležité, na co nemá zapomenout.
2.
Není lehké spolehnout na něco, co se nevidí. Víra v Boha. Ten je dobrý navigátor pro život. Přesto člověk nevidí.
c)
Otázky.
1.
Má smysl věřit? K čemu je víra prakticky pro život? Leckdy se vidí jen kommplikace kvůli víře. Nevidí se zbohacení života. To uniká naší pozornosti.
2.
Život věčný. Každý pohřeb nás přesvědčuje o tom, že je konec. Nikdo neobživne. Hřbitov. Nenávratná minulost.
25)
Prorok Izaiáš. Co není.
a)
Předpovědi budoucnosti. Věštec.
b)
Analyza situace a rozumný odhad situace.
c)
Sen, jehož otcem je přání potěšit.
26)
Sebekrásnější snění.
a)
Když je trvale nesplněno, unaví.
b)
Člověk se pak raději vrátí do všelijak tvrdé skutečnosti. Raději, než by se unavoval marnými a neužitečnými sny.
27)
Izrael na poušti při cestě z Egypta do Kanánu.
a)
Vžít se do situace.
b)
Snaha Izraelců několikrát se vrátit.
1.
Idealizace tvrdé minulosti.
2.
Prý byly v Egyptě hrnce masa.
3.
Dávali tomu (své idealizaci minulosti) přednost před Božím zaslíbením.
28)
Nesplněný sen.
a)
Často zdroj duchovní únavy. Jeden ze zdrojů.
b)
Izrael na poušti do Kanánu. Přibájené a přebájené hrnce masa v Egyptě. Paradox: Egyptští otrokáři by je dávali otrokům.
29)
Dnes se v církvi už smí mluvit o duchovní únavě. Za čas se možná bude moci či smět mluvit i o morální a duchovní krizi církve a víry. Leckdy vědomky nebo nevědomky napomáháme své duchovní únavě. Mimo jiné je dobré zmínit aspoň některé věci:
a)
Bezmyšlenkovité, ničím nepodložené naděje a odhady pro budoucnost církve.
1.
Nereálné snění. Vyslovovaná přání typu: Kdyby lidé platili církvi např.: Korunu denně. Rohlík denně. Dva rohlíky denně. 10 korun denně. Jako je poplatek za televizi a radio. Jako tolik, co vydávají na toiletní papír. A pod.
2.
Promarňujeme drahocenný čas.
3.
Různé úniky a úhyby od řešení reality situace církve.
4.
Nesplněné sny podlomí síly a ochromí. Vzbudí obavy, strach, úzkost.
b)
To se ovšem týká těch, kdo mají svou církev rádi a mají zájem, aby se zvetila a aby konala dál dobře svou činnost.
c)
Náhrobek našich nesplněných snů a nadějí. Díváme se dozadu.
1.
1966. Anketa k synodu: Jak si představujeme církev za 20 let.
2.
Stálo by za to zopakovat tehdejší odhady a srovnat je s odhady dnešními.
3.
Stálo by za to srovnat situaci církve 66, 86 a 08.
d)
Vnitřní i vnější ubohost ovlivňuje.
1.
Nejsme si přitom vůbec vědomi svého poslání.
- I malá církev může být tvůrčí, ale s vědomím svého poslání a úkolu.
- Vyvolení. Slovo, kterého se dnes v církvi tuze moc neužívá.
2.
Názor, resp. Odhad mnohých: Potápějící se loď církve.
- Jak už to v takovém případě bývá: odhady situace působí a ovlivňují situaci a lidi. Vypočítavost, schánčlivost pro sebe. Zachraň se, kdo můžeš. Zachraň si, co můžeš. Vybrakovat vrak. Pamatovat na sebe. Starat se o sebe. Materielně i duchovně.
- Každý sám pro sebe. Není ohled na druhé. Mnozí už jednou nohou vykročili z potápějící se lodě církve. Mají ranec nabraných věcí na zádech. K tomu ještě kufr v každé ruce. Hodnoty materielní i hodnoty duchovní.
- Dá se s tím určitou dobu vydržet i sám nebo v malé skupince. Přitom se mluví o misii a mlčí se o vyznávání. Naše pojetí misie: Mnoho slov o ní. Mlčet o vlastním vyznání.
3.
Kdyby tak tu misii za nás dělal někdo druhý.
- Ale aby nepřebral i ještě pár našich k tomu. Myslíme pro sebe. Tedy, aby za nás u nás konal někdo misii a přitom nelanařil pro sebe. Tak velikou víru v takový veliký zázrak u nás nenalezne snad ani PJK.
- Nebyla by to totiž víra, ale nepochopitelná blbost kombinovaná se zaslepenou krátkozrakostí.
4.
Jiní zase mají naopak zájem na Potěmkinovských vesnicích, resp. Potěmkinových sborech.
- Vždyť se přece jedná (mimo jiné) o pracovní příležitost a výhodné bydlení např. Na faře. Plus zaměstnanecké a nezaměstnanecké výhody navíc.
- Přitom se u milovníků Potěmkina projevuje nevídaná zbožnost:
- Modlí se za to, aby hodina pravdy přišla co nejpozději.
- Ti ještě zbožnější se mohou modlit za to, aby hodina pravdy nepřišla vůbec a aby se to v církvi pořád koulelo a aby to jakž takž klapalo pořád jako dosud.
5.
Pokud se na obzoru rýsují bankroty některých sborů, je třeba si šikovně brousit zuby na privatizaci, která může mít řadu nenápadných podob. V pozadí pochopitelně bude figurovat: Známým a po známosti.
30)
Jiný obraz: Supi se slétají na umdlenou církev.
a)
Supi poletují kolem církve a trhají, co se dá.
1.
Duchovní i materielní hodnoty.
2.
Supům napomáhají různé hyeny, šakalové, kojoti a další.
b)
Společenství církve.
1.
Zdroj tvorby hodnot života pro život. Podle Písma jako kriteria.
2.
Zachráněné věci z lodičky církve si kde kdo chce přenést do své vlastní lodičky, do lodičky svého vlastního života. Dá se to zdůvodnit a zdůvodňovat mravně nebo zbožně.
3.
Brzy se to ale spotřebuje, když se nedoplňuje a neobnovuje ze společného.
31)
Věštci. Když se mýlí, jsou rychle zapomenuti a zavrženi.
a)
Víra ale přesto trvá při Božích slibech.
b)
Není to snění, přání, teorie, věštba.
32)
Advent.
a)
Každý rok si připomínáme naději.
1.
Čekáme.
2.
Jen těch čekajících pořád nějak ubývá a jejich věkový průměr stoupá.
b)
Nejde o liché naděje a ošidná přání.
1.
Bůh je záruka slibů. V to věříme. I když nevidíme hned splnění.
2.
Není lehké věřit, že Bůh učiní ještě větší věci, než jaké známe, když se nenaplnilo dosud to menší.
3.
Zkrytost Boží moci. Spasitel. Láska.
4.
JK. Závdavek očekávání. Mocné skutky. Znamení. Tedy výjimky. V setkání s JK: Mnozí slepí neprohlédli. Hluší všichni neslyšeli. Chromí všichni nechodili. Každý němý také nezpíval. Všichni nemocní nebyli uzdraveni. Staří umírali.
5.
Znamení. Záblesk budoucího věku.
c)
Co my jsme zakusili z Boží moci.
1.
Jaký záblesk budoucnosti jsme zahlédli.
2.
Ukazuje to k budoucímu naplnění.
3.
Ale stojíme v tomto věku, který potřebuje spasení.
d)
Kam jsme obráceni.
1.
Směřujeme do minulosti nebo do budoucnosti?
2.
Nebo nám postačí jen bezmyšlenkovitá přítomnost?
e)
Advent. Pohled víry. Pohled vpřed. Očekávání splnění božích slibů.

Poznámky:

1)
Radost. Často laciný pohled některých horlivých křesťanů: Málo věří a proto se bojí a nemá radost. Svědectví dnes: Křesťan se má usmívat a být veselý.
a)
Vážnost též patří k víře.
1.
Vážnost jde do hloubky. Kořen. Grund.
2.
Povrchní věření bezmyšlenkovitě věřících může být leckdy velmi plytké.
3.
Paradox: Radovat se a být vážný. Veselte se s třesením.
b)
Podmínky radosti. Nepřehlédnout.
1.
Marxisté.
- Odstranit neutěšené poměry. Aby vymizely zábrany radosti. Odstranit to, co člověka vede ke smutku a neradostnému životu. Vytvořit dobré životní podmínky a předpoklady.
- Je to samozřejmě pravdivé. Jen dodáme: Jde i o vnitřní náplň života.
- Marxisté: Důraz na materielní základnu. K tomu se přidává jen kulturní náplň duše.
- Křesťanství: i duchovní náplň.
2.
Duchovní útěcha. Naděje v těžkých situacích.
- Není v moci člověka, v moci církve, ani v moci světa odstranit všecky těžkosti života. Nemoc, smrt, postižení, bolest.
- Mnohé vnější okolnosti života budou vždy trvat, setrvávat. Zdaleka ne všechny těžkosti a problémy života mohou navždy ze světa vymizet.
- Zaviněně i nezaviněně se člověk dostane do velmi svízelných podmínek života. Materielních i nematerielních.
3.
I část zdravých a mladých jsou lidé hledající. Hlubší zakotvení života. Uspokojení života. Smysl existence.
4.
Kulturní nadstavba.
- Přístavba. Pro zajištěné a dobře situované.
- Duchovní nadstavba, přístavba. Doplněk.
5.
Náboženství jako opium lidu. Opium není jen návyková droga, ale i dobrý utišující lék tam a tehdy, kde (když) mnohdy končí jiné možnosti pomoci.
2)
Co může křesťanství nabídnout.
a)
Vnitřní pokoj. Útěcha. Síla. Výhled. Naděje. Opora.
b)
Společenství. Opora. Zařazenost, vřazenost. Někam patřit. V praxi to ovšem často hapruje. Nejlepší myšlenky světa ovšem v praxi též blednou.
3)
Draci. Plivají oheň nenávisti a sliny pomluv.
4)
Postižení: Slepota. Hluchota. Němota. Kulhavost. Ležák. Vozíčkář. Mentální postižení. Nemoc. Stáří. Chudoba. Bez zázemí rodiny či jinak blízkých. Nedostatek vzdělání. A pod.
5)
Strach.
a)
Důsledky strachu.
b)
Předpoklady, příčiny vedoucí ke strachu.

Varianta 3.

1)
Jasné slovo Izaiáše. Světlo do temnot. Spása.
2)
Každý boží příkaz provází zaslíbení.
3)
Největší zaslíbení: Mesiáš.
4)
Doba textu: 740 až 700.
a)
Edom utlačuje Judu. Vidina vpředu: Asyrie se dere nahoru. Pak se na obzoru rýsuje Babylon.
b)
Poušť rozkvete. Voda. Záchrana. Bůh chce proměnit svět, suchopár srdce. Celá poušť. Ne jen občas květina či oaza.
c)
Slabí. Ustrašení. Bezmocní. Záchrana od Boha. Povzbuzení.
5)
Verš 8. Touto cestou nepůjdou nečistí, hříšní.
a)
Duchovní nečistota.
b)
Očištění. Jednorázové.
c)
Křest. Očišťování.
d)
Pokání. Často v bibli.
6)
Izaiáš 43,25: Hospodin: Vymažu tvoje nevěrnosti. Na tvoje hříchy nevzpomenu.
7)
Cesta nového života. Úzká. Ne davy. Přímá. Jasná. Bezpečná. Spolehlivá.
8)
Směrovky pro nový život.
a)
Desatero.
b)
Dvoji přikázání lásky.
c)
JK: Já jsem ta cesta, pravda, život.
9)
JK. Přišel. Naplnění.
a)
Přijde. Paruzie. V plném světle.
b)
Jít s JK do KB. Slovo se stalo tělem.

Varianta 4.

1)
Život. Drobné radosti i starosti. Velké problémy.
2)
Naše obavy:
a)
Malomyslníme nad situací světa. Mravní spoušť.
b)
Církev se přizpůsobuje situaci svého okolí. Způsob života a myšlení. Tržnost.
3)
Nemocný u Bethesdy.
a)
5 přístřeší pro nemocné.
1.
Nikdo postiženým moc nepomáhal.
2.
Nesměli do chrámu. Byli to totiž invalidé.
3.
Slyšeli dolů chrámové zpěvy.
b)
Postesknutí ochrnutého.
1.
Pane, nemám člověka.
2.
Někdy jen: Nemám člověka. Sekularizovaná podoba. Podstata lidského utrpení však zůstává. Ztrácí se, žel, výhled k JK a očekávání pomoci od něj.
c)
Jinakost církve.
1.
Církev je ve světě, ale ne ze světa.
2.
Odlišnost v dobrém podle SB.
3.
Lidský útvar. Ne společenství andělů.
4)
Osobní život člověka.
a)
I zlo a starosti přicházejí. Dopadá to na člověka. Malomyslnost. Skleslost. Nemoc. Bolest. Utrpení.
b)
Co slyšíme v kostele jiného než jinde k tomuto?
1.
Pohádka? Utopie?
2.
S vírou nebo bez víry v Boha?
3.
Přínos víry. Co nám sdělí farář.
5)
Jediná šance.
a)
Výhled. Odkaz na Boha. Čekat Boží zásah.
b)
Víra, že to tak je.
c)
Nic většího či lepšího nám ve světě stejně nikdo nemůže nabídnout a dát tváři v tvář zlu, utrpení a smrti.
6)
Rozlišit víru v Boha a obyčejnou lidskou zajištěnost.
a)
Když se člověku daří dobře, to se mu to obvykle dobře mluví o víře a naději.
b)
Není to v kontraverzi.
c)
Za víru se fakticky mnohdy v církvi vydává kultivovaný konzum.

Poznámky:

1)
Zachycená doba: 740-700 ante.
a)
Nápor Asyrie. Expanse Asyřanů. Asyřané smetli Sýrii a severní Izrael. 722 padlo Samaří. Hordy asyrských vojáků plundrovaly okolní země. Ne moderní pravidelná armáda s dobrým zásobováním.
1.
Vojáci se museli zásobovat sami, loupením. Vybrakovat, obrat lidi o všecko. Žádná žena si před nimi nebyla jistá. Zabíjení. Otroctví. Vypalování. Kácení stromů, na ohřátí se, ale i v rámci totální války.
2.
Hordy, skupiny vojáků. Chvílemi se to vymykalo jednotnému centrálnímu vojenskému vedení. Obdoba: poslední léta třicetileté války. Loupežné skupiny vojáků. Za třicetileté války nebyl rozdíl mezi vlastními vojáky a nepřáteli.
3.
Taktika: Dát zemi v plen. Ekonomicky oslabit. Znemožnit odpor a vzpamatování se i po léta.
4.
Edomci si přisadili. Loupeživé (loupežné) nájezdy do Judska.
b)
Judští mohli občas porazit nějaký nepřátelský oddíl, ale bylo to jen nepatrné dílčí vítězství.
1.
Představit si plasticky situaci:
- Klidně si žijeme, pracujeme, vedeme běžný život. Najednou občas přiharcují odněkud nějací nepřátelé, poberou nám cennější věci, oberou nás o peníze a další majetek. Vrhnou se na ženy. Zapálí domy.
- Nepřátelé rozboří a jinak poničí, co se dá. Pokátí stromy, vyplundrují lesy. Za čas přijdou znovu. A pak se to zalíbí dalším nepřátelům a ti poberou a poničí zbytky.
2.
Nezaviněně bychom se dostali do nezáviděníhodného postavení. Trvalo by to 40 roků. Prakticky celý aktivní život. Neplný, ožebračený život.
2)
Text:
a)
Doba 740-700. Povzbuzení v těžké situaci Judy.
b)
Zajetí. Exil. Obdobná, i když jiná pozdější situace. Povzbuzení. Obdoba: Izaiáš 40.
3)
Nevyčítat nikomu, když se bojí.
a)
Nezazlívat to lidem. Mají možná oprávněné a opodstatněné důvody a příčiny strachu.
b)
Někdy se nedokážeme vžít do situace druhého.
c)
Nezlehčovat strach druhého. Vždy je třeba to brát vážně: ten strach i toho druhého.
4)
Solidarita.
a)
Rozkaz k solidaritě. Rozkaz je víc než jen výzva. Ta může zůstat jen patetickým řečnickým gestem.
b)
Výzvy. Pomoci těm, kdo jsou v situaci strachu a vnějšího i vnitřního ochromení.
c)
Povzbudit a pomoci. Neodtáhnout se. Překonat pokušení lhostejnosti a apatie vůči druhým, kteří jsou v tísni života.
5)
Objektivní důvody ke strachu a obavám.
a)
Nepřátelé. Obyčejný člověk tehdy na tom nemohl nic změnit. I judský král byl bezmocný proti takové síle nepřátel.
b)
Objektivní situace kolem člověka je někdy silnější nežli možnosti člověka. Přesahuje to jeho síly a možnosti.
c)
Konkrétní nápory života dnes. Vnější poměry politické a ekonomické. Nejistota života. Ekologie. Nemoci. Oblast mezilidských vztahů rovněž není vždy v možnostech člověka ji stoprocentně, tedy cele ovlivnit. K mezilidským vztahům je třeba dvou.
d)
Nemožnost odpíchnout se v životě. Nemožnost rozvinout život.
6)
Naše zduchovňovací dotahování: Od postižených (invalidů) do duchovní oblasti. Duchovně slepí, hluší, kulhaví, němí.
a)
Text Izaiáše postupuje naopak: Od konkrétních těžkostí života k ještě postiženějším.
b)
Frustrovaní a vykořenění lidé dané doby: Opuštění. Ustrašení. Ochromení v možnostech.
c)
Povzbudit. Vše je přirovnáno k oblasti zdravotního, tělesného postižení. Zesíleno.
7)
Stupně strachu.
a)
Ur-Angst.
1.
Existenciální strachy. Smysl života. Naplnění života. Smrt.
2.
Základní strach, který patří k lidské bytosti. Nelze se tohoto strachu (docela) zbavit.
3.
Pokud tento strach dotírá na člověka v nepříjemně zesílené míře, je třeba (stejně jakov dalších zesílených druzích strachu) zajít za lékařem.
b)
Grund-Angst.
1.
Většinou neodstranitelné strachy a obavy. Člověk se s tím narodil. Lze různě mírnit. Psychologicky a farmaceuticky.
2.
Obavy, zda blízký člověk dobře dojede a zda se v pořádku vrátí. Fobie. Např. Klaustrofobie.
3.
Mezi jednotlivými skupinami strachu nejsou v individuálních případech jednotlivých lidí stejné nebo plynulé hranice. Tyto hranice se mohou v průběhu života různě posunovat.
4.
Příklad: Strach z myši nebo z pavouka. Pro někoho to může být nezbavitelný Grund-Angst. Pro jiného je to Rand-Angst, kterého se může (ale nemusí) člověk postupně zbavit.
c)
Rand-Angst.
1.
Dočasné strachy z něčeho.
2.
Strachy nižší úrovně, kterých se lze zbavit. K tomuto zbavení se však nemusí vždycky dojít.
3.
Příklady: Strach z pavouka nebo z myši nebo ze žáby či z hadů. Strach ze psů nebo koček. Strach z vody. Strach z výšek.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.