Neue Kraft brauchen wir immer.
Nový rok. Pohled dopředu. Ale nutnost rekapitulace minulosti zůstává.
Překlad. Neproblematický. Na první pohled je jasné, oč jde.
Der zweite Blick bringt weiter.
Překlad Luthera. Starší slovo místo schöpfen. Myšlenka: Die Kraft, erneuern sich.
Nové síly. Rezervy. Auf der Strecke.
Kraft wird hier zugesagt.
Karl Eliger: Geistliche Kraft gegen die natürliche.
Neue Kraft. Nicht die neue Portion der alten Kraft.
Dienstfelder.
Vertrauen.
a)
Lépe se důvěřuje Bohu, když je člověk zdravý, má dům a dobré konto, dobrý výdělek, či vůbec práci, dobré postavení. Když je zajištěn na stáří. Když i jeho děti mají perspektivu. Lépe se pak o důvěře mluví.
b)
Neslyšel jsem, nevzpomínám si moc, ba vůbec, že by o důvěře mluvili lidé vykořenění, bez zázemí, opravdu jen poutníci na cestě životem vskutku bez ničeho. Leda před sponzorem, chlebodárcem či koláčodárcem.
c)
Lidé s dobrým postavením rádi slyší o důvěře v Boha a o nabývání nových sil od boha. Nemusejí tolik přispět a pomáhat sami. Aspoň si to myslí. Aspoň se na to ve svém svědomí vymlouvají.
Nový rok. Úvahy o novém roce dělají etablovaní pro etablované.
Novoroční církevní zvyky.
a)
Zvony o půlnoci.
1.
Vítání nového roku.
2.
Původně v tomto sboru končilo několikahodinové silvestrovské shromáždění, s modlitbami, výklady bible, svědectvími a četbou církevních básní a církevních povídek. Končilo se přesně právě o půlnoci.
3.
Později se pro zvyšující se věk účastníkůA pro jejich řídnoucí řady A pro Přitažlivost televizních programů a pro ještě větší přitažlivost světštějšího způsobu slavení silvestra sborové silvestrovské shromáždění ukončilo podstatně dřív.
4.
Ještě později se zrušilo i silvestrovské bohoslužebné shromáždění.
5.
Ale půlnoční silvestrovské zvonění zůstalo jako nezdůvodněný zvyk vítání nového roku.
6.
Tradičně orientovaný a obětavý kostelník vždy ve stavu střízlivém poctivě zvonil.
7.
Až do doby, kdy s novým mladým farářem přišla do sboru nová paní farářová, které půlnoční zvonění vadilo, neboť chodila spát nesilvestrovsky těsně před půlnocí. Po menším neteologickém vyrválu ve sboru se zvonění na silvestra o půlnoci z důvodů ryze neteologických zrušilo.
b)
Chorál s věže. Zpěváci. Nun danket alle dem Got.
c)
Přístavní města. Rachot. Randál. Zahánět bouře a zlé duchy. Nevypadá to zrovna vždy církevně, ale budiž. Nějaký farář v civilu se u toho občas též nachomejtl.
d)
Vesnický zvyk.
1.
Mládež. Zpívání dům od domu. Někde se přidali i dospělí.
2.
Zemědělci si dávali přání do nového roku. Vybírání peněz a jejich pozdější dělení.
3.
Žebrání ve zvýšené míře při této příležitosti.
4.
Forma sociální pomoci.
5.
Chudí přejí bohatým. Formou žebrání.
e)
V Durynsku byli aktivní ponocní.
1.
Ponocný odtroubil silvestrovskou půlnoc a tím začátek nového roku.
2.
Zzpíval i se svou rodinou. Obcházel domy, přijímal i s rodinou dary. S průpovidkami, samozřejmě zbožnými, o dary žádal a za ně děkoval.
3.
Šlo o jakousi formu mzdy strážci nočního pořádku a zvláště v létě o protipožární hlídku.
f)
Ve Šmalkaldsku nahradil ponocného zvoník. Rovněž šlo o formu financování různých prací, resp. Služeb zvoníka. Až v roce 1868 začalo proplácení mzdy z obecní kasy.
g)
Nezřídka byl přelom roku příležitostí pro mládence, aby navštívili zcela oficiálně své milé a popřáli jim.
1.
Ženáči dřepěli pochopitelně doma, hráli karty a přihýbali si.
2.
Ženy využívali příležitosti k setkání ke zvýšené drbárně: Kdo s kým, kdo dostal věnec. Jak kdo byl kde přijat a pod.
h)
Děti velmi ochotně navštěvovaly své dědečky a babičky, kmotry a kmotřičky, s náležitými průpovidkami, a to co nejdříve a nejrychleji, aby víc utržily. Byly různé formy vymodlených chlebů, chlebů za pronesenou modlitbu (Gebetsbrot).
i)
Vzájemné pozdravování sousedů a přátel na vesnici nebo v ulici maloněsta jsou dokladem lidského zájmu o sebe a o jistém kolektivismu. Církev se mnohdy pokouší o něco, co kdysi bylo nenáboženskou sousedskou samozřejmostí.
j)
Posílání psaných nebo tištěných novoročních přání různého druhu je známo už v 15. Století.
k)
Přibližně do 18. Století si různí potulní poeti přivydělávali obcházením a gratulováním. Pochopitelně, kdo na to měl finance a zájem, mohl si takového chudého poetu najmout a poslat ho k někomu, aby ho obšťastnil.
l)
Nejstarší tištěné přání je v kalendáři vydaném v Augsburgu 1472 a zní v originále takto: Ein gut selig Jahr wird dem Empfänger gewünscht.
m)
Dětská školní přání. Zvláště byla rozšířena v 18. Století. Přišly si na své děti a šlo i o řešení sociální situace kantorů.
n)
Dnes. Hromadné lístkové akce. Počitač může ušetřit práci a peníze. Přes značný stupeň bezmyšlenkovitosti lze kladně ocenit vzpomínku, komu se přáníčko pošle.
o)
K některým lidovým zvykům se církev přidávala dodatečně, z jiných byla vytlačena zcela.
p)
Rozlučka s rokem starým bývá slavívána v moderní době značně ryčně, bujaře, divoce, hlučně a vůbec tak, že už mnohým nezbude dost sil k vítání roku nového.
1.
Spotřeba alkoholu roste. Následky někdy překročí běžně společensky únosnou míru.
2.
Policie musí být v pohotovosti natolik, že policejní silvestr se musí odložit o nějaký ten den později do nového roku.
q)
Úsloví z Dánska: Du verlierst nichts, wenn du mit deiner Kerze die eines anderen anzündest.
1.
Když si v dávnějších časech lidé vypomohli tak, že si vzájemně zapálili svíčku na svícení, elektrika tehdy ještě nebyla, tak to vypovídalo mnoho o vzájemných lidských vztazích.
2.
Ale dnes si lidé mohou vzájemně přiťuknout, pozvat se na skleničku.
r)
Koncem 90tých let minulého století jeden evangelický farář v jednom okresním městě u nás o silvestrovské půlnoci v taláru vystupoval na podium na náměstí a zvedal ruce a žehnal městu a jeho obyvatelům, především těm přítomným, kteří již bývali notně posíleni obsahem skleniček. Mělo se jednat o jakési urbi et orbi.
Novoroční meditace.